Co mohou říct obyvatelé k procesům plánování zelené infrastruktury? A kdo je bude poslouchat?

Autoři se na příkladu případové studie soustředili na postoj úředníků, klíčových partnerů a lidí vydávajících odpovědná rozhodnutí, ve vztahu k připomínkám a zkušenostem rezidentů. Zpracovali přehled jejich reakcí, tj. jakou roli může při plánování sehrát zkušenost obyvatel ve srovnání s danými ekologickými informacemi.

Využitelné výstupy: 
  • Na základě 33 dotazníků rozlišili autoři čtyři základní varianty, s jakými přistupují ke zkušenostem a připomínkám rezidentů při plánování úředníci, klíčoví partneři (stakeholders) a lidé vydávající odpovědná rozhodnutí - ve vztahu k informacím ekologického charakteru:

 

  • 1) požadovaná ekologická hlediska jsou podstatnější, než zkušenosti rezidentů 2) zkušenosti a postřehy obyvatel jsou důležitější, než ekologická hlediska 3) zkušenosti i eko-hlediska jsou vyrovnaná 4)vzájemný vztah záleží na celkovém kontextu.

 

  • Autoři sumarizují jednotlivé „typizované“ argumenty pro jednotlivé přístupy, a také předkládají rozbor typologie, v rámci které se rezidenti vyjadřují k jednotlivým ekologickým okruhům plánování (na úrovni plánování a řízení, z hlediska expertízy vedení, rozvoje potenciálu, biofyziky městského prostředí)

 

  • Samotní rezidenti mohou posloužit jako důležitý zdroj informací – například mohou identifikovat konkrétní proces, poptávku po určitém typu informací, nastavení požadavků cíleného plánování. Zásadní roli mohou sehrát při posouzení a vyhodnocení úspěšnosti plánovacího procesu. Také se sami mohou podílet na obohacení efektivity celého procesu, případně se mohou stát jeho iniciátory.

 

  • Vyvážení ekologických hledisek a vkladu postřehů/přání/informací od rezidentů je komplikované. Navíc neexistuje prakticky žádný konsensus o tom, kdy a v jaké plánovací fázi by měly být připomínky a zkušenosti obyvatel začleněny do rozhodovacího procesu.

 

  • Podle autorů je nezbytné dohlédnout na to, jaký je obsah sdělení veřejnosti vůči úředníkům, klíčovým partnerům a lidem vydávajícím odpovědná rozhodnutí. Zavedené normy na implementaci názorů veřejnosti a celkový model spolupráce je zapotřebí přehodnotit a revidovat.

 

  • Při plánování nového modelu začlenění obyvatel záleží jak na efektivní koncepci zhodnocení vědomostí a zkušeností rezidentů, tak i na samotném návrhu uspořádání nového procesu vzájemně prospěšné spolupráce.

 

  • Zjištění autorů podporuje tvrzení, že vklad vědomostí, zkušeností, připomínek a přání rezidentů má vysoký potenciál ke zlepšení procesu a efektivity plánování v mnoha ohledech, ale jeho využití je závislé případ od případu.
Grafické přílohy: 
Co mohou říct obyvatelé k procesům plánování zelené infrastruktury? A kdo je bude poslouchat?
Co mohou říct obyvatelé k procesům plánování zelené infrastruktury? A kdo je bude poslouchat?
Co mohou říct obyvatelé k procesům plánování zelené infrastruktury? A kdo je bude poslouchat?
Zdroj: 
Faehnle, M., Bäcklund, P., Tyrväinen, L., Niemelä, J., Yli-Pelkonen, V., How can residents’ experiences inform planning of urban green infrastructure? Case Finland, Landscape and Urban Planning 130 (2014), pp.: 171–183
Zadal: 
Radomír Dohnal