Chytridiomykóza u ropuchy zelené a r. krátkonohé v České republice a její léčba

Jedním z nejvýznamnějších příčin současného celosvětového ohrožení obojživelníků je houbové onemocnění způsobeným druhem Batrachochytrium dendrobatidis. Tato houba napadá u dospělých žab, ocasatých obojživelníků i červorů svrchní keratinizovanou vrstvu pokožky a způsobuje poměrně rychlý úhyn infikovaných jedinců. Ačkoliv evropské populace obojživelníků byly ve srovnání s australskými, středoamerickými nebo severoamerickými donedávna zasaženy mnohem méně, v posledních letech začíná počet případů v Evropě (Českou republiku nevyjímaje) narůstat varovným tempem. Řada laboratoří na celém světě se intenzivně snaží vyvinout na tuto nemoc lék. Skupina českých výzkumníků publikovala výsledky výzkumu rozšíření chytridiomykózy u dvou našich druhů ropuch a dopad infekce na zdravotní stav jedinců. Přináší navíc velmi zajímavý případ spontánního vyléčení se jedné ropuchy krátkonohé.

Využitelné výstupy: 
  • Celkem bylo v západních Čechách v okolí Karlových Varů odchyceno 113 jedinců ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita) a 49 jedinců ropuchy zelené (Pseudepidalea viridis), jen část z nich ale byla předmětem výzkumu chytridiomykózy.
  • Během terénního odběru v květnu 2011 bylo u ropuchy krátkonohé chytridiomykózou infikováno 18,5 % z testovaných jedinců (5 z 27 jedinců), u ropuchy zelené 87,5 % (6 z 8 jedinců).
  • Intenzita infekce byla vyšší u ropuchy zelené: 1,3-13750 GE versus 0,3-58 GE u ropuchy krátkonohé (GE je takzvaný genomický ekvivalent, jeho jedna jednotka přibližně odpovídá jedné zoospoře houby.
  • Ve druhém cyklu testování po hibernaci v únoru 2012 byla ze 48 jedinců pozitivní pouze jedna ropucha krátkonohá. Tento jedinec nebyl nijak léčen, intenzita jeho infekce klesala během hibernace z 1,9 GE na 0.63 GE 28. 2. 2012, a 0.40 GE 6. 3. 2012. Během následujících testů od 13. 3. do 4. 5. 2012 již byl jedinec na přítomnost chytridiomykózy negativní.
  • Další test proběhl po léčbě infikovaných jedinců preparátem Intraconazole v červenci 2012, kdy byli všichni jedinci již negativní.
Zdroj: 
Baláž, V., Kubečková, M., Civiš, P., Rozínek, R., & Vojar, J. (2014). Fatal chytridiomycosis and infection loss observed in captive toads infected in the wild. Acta Veterinaria Brno, 82(4), 351-355.
Zadal: 
Michal Berec