Chvostoskoci (Collembola) a kolonizace zelené střechy
Zelené střechy přinášejí neoddiskutovatelné bonusy pro města i jejich obyvatele, obohacují městskou zeleň, ochlazují okolí, zadržují vodu a mimo jiné očekáváme i pozitivní vliv na udržení biodverzity v urbanizovaném světě. Jejich účinnost v tomto směru je však zatím jen málo prozkoumána. Současně je v severních zemích pozorován opětovný rozvoj městského zemědělství, objevují se nové formy městského zemědělství, zejména systémy pěstování potravin uvnitř budov nebo nad nimi, přičemž tento vývoj je logickou reakcí na nedostatek prostoru v městských oblastech. Většina projektů městského zemědělství se vyvíjí na střechách a proto je vhodné zaměřit se na tuto novou podobu zelené střechy a její vliv na biodiverzitu. Pokud se dále zaměříme na střešní půdu a její biodiverzitu, právě řád Collembola (chvostoskoci) jsou dobře známými bioindikátory kvality půdy a podílejí se na mnoha funkcích půdy, včetně rozkladu odpadků nebo cyklování živin. Několik předchozích studií o půdní fauně na zelených střechách bylo provedeno pouze na klasických zelených střechách a zdůraznily vysokou hojnost, ale nízkou druhovou diverzitu chvostoskoků. Tuto nízkou diverzitu lze vysvětlit omezeními jakými je například substrát s nízkou hloubkou (5–15 cm), nízký obsah organických látek či nízká retence vody. Zatím žádná studie nezkoumala biologickou rozmanitost v produktivních zelených střechách a tato studie by tedy mohla vést k jiným závěrům ve srovnání s předchozími studiemi na klasických zelených střechách. Na rozdíl od klasických zelených střech mají produktivní zelené střechy hlubší půdu (15–30 cm) s vyšším obsahem organické hmoty díky použití kompostu nebo rašeliny, což by mohlo mít pozitivní vliv na kolonizaci chvostoskoky.
V této studii je předpokládáno, že charakteristiky produktivních zelených střech zvýhodňují hojnost a diverzitu osídlení chvostoskoky ve srovnání s rozsáhlými zelenými střechami a je také předpokládáno, že oba typy střech umožňují odlišné způsoby kolonizace. Tedy, že na obou typech zelených střech se budou vyskytovat chvostoskoci se znaky spojenými s přizpůsobením povrchu půdy (kolonizace díky pasivnímu přenosu větrem). A naopak, že vlastnosti, které jsou zásadní pro podzemní život, budou častější v produktivních zelených střechách (přenos chvostoskoků díky kompostování a hnojení).
Využitelné výstupy:
Výzkum byl proveden na sedmi klasických zelených střechách a osmi produktivních zelených střechách se střední výškou 41 m nad zemí, přičemž živiny jsou poskytovány téměř na všech produktivních zelených střechách prostřednictvím kompostu. Všechny zkoumané střechy jsou obklopeny hustým městským prostředím Paříže.
Bylo nalezeno 44 druhů řádu Collembola (chvostoskoci) a jejich hojnost se mezi oběma typy střech výrazně nelišila. Počet druhů se pohyboval od osmi do čtrnácti druhů na střechu a osmnáct druhů bylo zjištěno v obou typech střech. Druhová diverzita tedy nebyla ovlivněna typem střechy, typ střechy neměl vliv ani na funkční složení komunity. Překvapivě tedy nebyl pozorován žádný rozdíl v taxonomických ani funkčních strukturách komunity chvostoskoků mezi klasickými a produktivními zelenými střechami, avšak vysoká hojnost svědčí o schopnosti zelených střech poskytovat pro zástupce chvostoskoků vhodná stanoviště. Rozdíly ve funkční kompozici, které byly zaznamenány, naznačují různé způsoby, jak může probíhat kolonizace chvostoskoky, přičemž u obou typů zelených střech výsledek naznačuje, že chvostoskoci pocházejí z pasivní disperze vzduchem. U produktivních zelených střech dorazily chvostoskoci „náhodně“ také pomocí kompostu. Tyto výsledky potvrdily důležitou roli, kterou by zelené střechy mohly hrát, pokud jde o podporu biologické rozmanitosti a bylo by vhodné zohlednit prostorové propojení zelených střech s jinými zelenými prostory, aby tato biologická rozmanitost půdy byla podpořena.
Zdroj:
Sophie Joimel, Baptiste Grard, Apolline Auclerc, Mickaël Hedde, Nolwenn Le Doaré, Sandrine Salmon, Claire Chenu (2018) Are Collembola “flying” onto green roofs?, Ecological Engineering, Volume 111, 2018, Pages 117-124, ISSN 0925-8574, https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2017.12.002.
Zadal:
Alena Peltanová (překlad Kateřina Blecherová)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
