Časově podmíněné změny kvality a atraktivity stanoviště – studie zaměřená na denní dravce a sovy

Vhodný management jakéhokoliv druhu organizmu je podmíněn dostatečným množstvím co možná nejdetailnějších informací týkajících se jeho habitatových preferencí.  Každoročně jsou tomuto tématu věnovány desítky studií, nicméně stále zde zůstává celá řada ne zcela uspokojivě popsaných aspektů. Jedním z nich jsou temporálně podmíněné změny v kvalitě a atraktivitě jednotlivých stanovišť.  Právě tomuto tématu byla věnována představovaná studie, složená ze dvou častí – první tvoří literární přehled a jeho syntéza, která je poté v druhé části konfrontována s reálními daty. Autor se zabýval především habitatovými preferencemi denních dravců a sov.
Průzkum 722 publikovaných zdrojů ukázal, že časově podmíněným změnám habitatu bylo dosud věnováno jen opravdu velmi malé množství pozornosti. Pouhých 10% všech prací bylo zaměřených na změnu kvality habitatu v průběhu různě dlouhých časových období a 5% na změny jeho atraktivity pro sledované druhy denních dravců a sov. Z výsledků studií vyplývá, že mezi hlavní faktory způsobující každoroční změny kvalitativních vlastností stanovišť patří zejména fluktuace množství srážek a abundancí kořisti. Nicméně, tyto výsledky mohly být značně zkresleny povahou vstupních dat. Zatímco v 67%  studií byla použila data z více než dvou let, 17% prací se spoléhalo pouze na jednoletý výzkum.
Všechna zjištění plynoucí z vytvořeného literárního přehledu a jeho syntézy byla v druhé části studie podrobena konfrontaci s empirickými daty. Sledovány byly změny habitatových preferencí kání lesních (Buteo buteo) v průběhu jedenáctiletého výzkumu. Právě u tohoto druhu dravce je lze temporálně podmíněné změny v atraktivitě stanovišť očekávat, jelikož populace jeho hlavní kořisti, hrabošů polních (Microtus arvalis), vykazují časté početnostní fluktuace. Popsaná studie byla provedena v Estonsku. Početnosti dravců byly zjišťovány na celkové ploše 900 km2. Kromě jejich abundancí byly zjišťovány i velikosti domovských okrsků a reprodukční produktivita vyjádřená množstvím úspěšně odchovaných mláďat. 

Využitelné výstupy: 

Výsledky studie odhalily významné temporální změny v kvalitě sledovaných stanovišť. Tyto změny měly významný vliv na produktivitu sledovnaných populací kání. Jejich dopad byl patrný zejména v dobách populačního pesima hrabošů, kdy se úspěšnější káně rozmnožovaly v oblastech s různorodějším terénem, bez mokřadů nebo přítomnosti dalších jedinců. Naproti tomu, v obdobích populační gradace hrabošů, byl zjištěn pozitivní vztah mezi produktivitou sledovaných populací a tendencí obývat homogennější typy habitatů. Po zprůměrování dat, však tyto roční specifikace byly bezvýznamné. Výběr „dobrého roku habitatu“ nebo „špatného roku habitatu“ zdánlivě vykazoval stejné dlouhodobé výsledky. Autor studie proto upozorňuje na skutečnost, že „jednoletý“ přístup ke studiu změny habitatových preferencí není zcela vhodný a může vést k mylným závěrům a mnohem vhodnější jsou několikaleté seriální studie.

Zdroj: 
Lõhmus A. 2003: Are certain habitats better every year? A review and a case study on birds of prey. Ecography 26: 545-552.
Zadal: 
Klára Šíchová