Budoucnost agro-environmentálních opatření: biodiverzita i ekosystémové služby?

Nedávné studie ukázaly rozdíly mezi různými druhy/taxony v reakci na agro-environmentální opatření (rostliny a bezobratlí reagují velmi pozitivně, ptáci a savci méně). Obsah mnoha dalších vědeckých článků má potenciál pro přispění ke zvýšení účinnosti těchto opatření, byla tedy navržena 3 témata, v rámci jichž byly tyto práce analyzovány.
1. Adaptivní management
Adaptivní (neboli proměnlivý) management ochrany přírody je koncept managementových opatření, jež se neustále proměňují a počítají se změnami v ekosystémech a nedostatkem informací o jejich aktuálním stavu. Slouží nejen jako prostředek péče o daný systém, ale umožňuje také jeho poznávání.
Mnoho případových studií napříč Evropou a USA ukazuje pozitivní vliv adaptivního managementu na biodiverzitu, např. populace strnada lučního (Emberiza calandra) prokazatelně rostla v místech, kde byla zemědělcům poskytnuta speciální podpora na ochranu tohoto druhu (v důsledku agro-environmentálního opatření modifikovaného na základě adaptivního managementu). V oblastech s běžnými AESs zůstávala populace strnada stabilní a v místech bez těchto opatření klesala. Při správné realizaci tedy mohou mít AESs na populace výrazný vliv, pokud jsou modifikovány adaptabilním managementem.
2. Vliv okolní krajiny na biodiverzitu dané oblasti
Efektivnost AESs do značné míry závisí i na okolní krajině. V menším měřítku, v rámci zemědělského celku, je zřejmý pozitivní vztah mezi neobdělávanými habitaty a výskytem ptáků či mezi pozemky s agro-environmentálními opatřeními a výskytem ptáků a můr do vzdálenosti až 500m.
V širším pohledu je prokázán pozitivní trend v biodiverzitě ptáků, některých bezobratlých či rostlin, pokud území s AESs má rozsah 10x10 km. Je tedy zřejmé, že agro-environmentální opatření v místech s vyšší biodiverzitou budou pravděpodobně svůj účel plnit lépe.
3. Budoucnost agro-environmentálních programů – v ekosystémových službách?
Ekosystémové služby byly kategorizovány jako: 1. zásobovací (např. těžba dřeva), 2. regulační (např. regulace záplav), 3. podpůrné (např. opylování) a 4. kulturní (např. rekreační). Množství studií se věnuje možnostem propojení AESs s ekosystémovými službami, nicméně většina závěrů týkajících se vztahů mezi ekosystémovými službami a biodiverzitou je založena pouze na rozumových úvahách a je třeba získat průkazná fakta vztahující se např. k tomu, jakým způsobem navrhovat AESs tak, aby biodiverzita poskytovala také ekonomické ekosystémové služby či jestli jsou AESs navrženy tak, aby poskytovaly přínos ekosystémovým službám a biodiverzitě a pokud jsou, tak kterým.
 
Níže jsou uvedeny tři příklady ekosystémových služeb podporujících zvýšení biodiverzity v krajině:
1. Zvýšení biodiverzity rostlin je klíčovým cílem AESs, byla tedy navržena metoda s cílem vytvořit květnaté porosty a poté tyto porosty udržovat pomocí vhodné pastvy či seče. Tato vyšší diverzita a hustota rostlin je klíčová pro hojný výskyt opylovačů.
2. Zvýšení biodiverzity lze také dosáhnout kontrolou užívání syntetických pesticidů. Například více mšic bylo odstraňováno z obilovin pěstovaných na tzv. biofarmách, což bylo doprovázeno vyšším výskytem pozemních ptáků a brouků; to však bylo vázáno pouze na farmy v heterogenní krajině.
Došlo také k formulaci dvou nových myšlenek, které by mohly být začleněny do budoucích AESs: 1. přístup „přilákej a odměň“ – užití syntetických těkavých látek lákajících herbivory, jež by zlepšily imigraci důležitých taxonů a poskytnutí dostatku vhodných rostlin k udržení těchto jejich populací. 2. poskytování dostatku vhodných podmínek pro přečkání zimy larvám brouků požírajících škůdce zemědělských plodin (např. mulčováním, kompostováním či vytvářením rostlinných krytů na zoraných polích), což zlepšuje podmínky pro poskytování biologické ochrany daným plodinám.
3. Zvyšování biodiverzity travních porostů vede ke zvýšení ukládání uhlíku, dusíku a zlepšení půdní struktury, např. při začlenění leguminózních (dusík vázajících) rostlin či převodem zemědělské půdy na travní porosty. Půdní struktura je spojena např. s vlivem na povodně či znečištění, je tedy zřejmé, že vyšší heterogenita zemědělských ploch (např. pěstováním krycích plodin) by mohla být přínosem také pro mnoho ekosystémových služeb.
Je však důležité si uvědomit, že jsou to právě zemědělci (kteří často vnímají pole jako místa pro plodiny a ostatní půdu jako prostory právě pro volnou přírodu), kdo realizují agro-environmentální opatření, takže je do jejich plánování velmi důležité zahrnout také je a jejich názory.