Budoucí vliv spadu depozic dusíku a klimatických změn na korunový opad vybraných druhů dřevin

Korunový opad je důležitým indikátorem změn zdravotního stavu lesů, který je způsoben stresovými faktory (spad imisí, sucho..). Cílem studie je zjištění změn korunového opadu v roce 2030 u dvanácti nejrozšířenějších stromů na území Evropy. Korunový opad je hodnocen při naplnění tří různých scénářů vývoje klimatu (zvyšování teploty a změna rozložení srážek) a jednoho scénáře změn depozic dusíku spolu s kombinací nejdůležitějších ekologických podmínek stanoviště (meteorologické, půdní, spad dusíku).
Výsledky poskytují informace o regionální distribuci budoucího opadu vybraných druhů. Dále přispívají k poznání a identifikaci zásad hospodaření, potlačujících negativní dopad klimatických změn a depozic dusíku.
Dlouhá životnost lesů předpokládá velkou citlivost ke klimatickým změnám, protože dlouhověkost nedovoluje rychlou adaptaci k environmentálním změnám. Zranitelnost jednotlivých druhů stromů tak nezávisí pouze na klimatických změnách, ale také na jejich schopnosti se adaptovat. Změny klimatu jsou dále spojeny s biotickými a abiotickými disturbancemi, které mají na lesní ekosystémy výrazný vliv.
Změna korunového opadu se obecně liší především mezi různými částmi Evropy a druhy stromů. Rozdíly mezi jednotlivými scénáři naopak nejsou tak výrazné. Studie ukazuje, že u celé řady stromů může dojít ke snížení jejich korunového opadu a zlepšení zdravotního stavu. Tyto pozitivní změny jsou dávány především do souvislosti se zvýšením teploty v severních oblastech Evropy a zvýšeného přísunu dusíku z atmosférických depozic. Naopak v oblasti mediteránu bude vlivem častějšího sucha docházet ke zvýšení korunového opadu, především u dubu cesmínovitého a buku lesního. Stav lesů mohou negativně ovlivnit také další faktory spojené se změnami klimatu, jako jsou požáry a šíření škůdců nebo nepůvodních druhů.

Využitelné výstupy: 

Studované druhy
Betula pendula – bříza bělokorá, Carpinus betulus – habr obecný, Castanea sativa – kaštanovník setý,  Fagus sylvatica – buk lesní, Fraxinus excelsior – jasan ztepilý, Picea abies – smrk ztepilý, Pinus nigra – borovice černá, Pynus sylvestris – borovice lesní, Quercus ilex – dub cesmínovitý, Quercus pubescens – dub pýřitý, Quercus petraea – dub zimní, Quercus robur – dub letní.
 
Komentář k vybraným druhům
Pro dub cesmínovitý bylo predikováno závažné zvýšení korunového opadu v Itálii a oblastech kontinentálního Španělska (graf 3). Tento výsledek souvisí především se zvýšením průměrné roční teploty spojené se suchem. Populace buku lesní v oblasti mediteránu a východní Evropy také vykazují zvýšení korunového opadu, což souvisí s vyšší citlivostí buku k suchu a vysokým teplotám. Naopak v oblasti střední a severní Evropy by mělo dojít k jeho snížení (graf 2). Deficit vody v půdě může průkazně ovlivnit růst a fyziologii dubu zimního. To potvrzuje předpokládané zvýšení korunového opadu druhu ve Španělsku a Francii (graf 4). Podobný odhad vývoje je také pro kaštanovník jedlý (graf 1). Tento výsledek poukazuje na neschopnost tohoto druhu přizpůsobit se budoucím environmentálním změnám. Mírné zvýšení opadu jasanu ztepilého v Evropě odpovídá jeho 

Grafické přílohy: 
Graf 1: Předpokládaná změna (%) korunového opadu v roce 2030 pro tři klimatické scénáře u druhů B. pendula, C. betulus a C. sativa.
Graf 2: Předpokládaná změna (%) korunového opadu v roce 2030 pro tři klimatické scénáře u druhů F. sylvatica, F. excelsior a P. abies.
Graf 3: Předpokládaná změna (%) korunového opadu v roce 2030 pro tři klimatické scénáře u druhů P. nigra, P. sylvestris a Q. ilex.
Graf 4: Předpokládaná změna (%) korunového opadu v roce 2030 pro tři klimatické scénáře u druhů Q. petraea, Q. pubescens a Q. robur.
Zdroj: 
Marco A., et al. 2014. Future impacts of nitrogen deposition and climate change scenarios on forest crown defoliation. Environmental Pollution 194: 171-180.
Zadal: 
Ondřej Popelka