Bohatství "starých druhů" lesních rostlin naznačuje vyhovující habitaty pro houby
Za předpokladu, že se druhové bohatství makro-hub zvyšuje s kontinualitou a druhovým bohatstvím „starých“ druhů lesních rostlin (ancient forest plant species, AFS), např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), čarovník prostřední (Circaea intermedia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), žindava evropská (Sanicula europaea), ptačinec hajní (Stellaria nemorum) a rozrazil horský (Veronica montana) se autoři rozhodli použít ASF jako indikátoru k výskytu makrohub v šesti lokalitách ČR (o různé nadmořské výšce).
Autoři zdokumentovali potenciál ASF coby možného prediktoru druhové bohatosti makrohub v lokálním měřítku (α-diverzita), a to včetně druhů ohrožených. Dále potvrdili, že tento efekt ASF je narušen typem lesního hospodaření.
Na celkem 106 ploškách bylo dohromady zaznamenáno na 372 rostlinných druhů v bylinném patru (a to včetně semenáčků stromů a keřů), z nichž 71 bylo klasifikováno jako ASF (20,5 %).
Na úrovni jednotlivých plošek se druhové bohatství bylinného patra pohybovalo od 4 do 98 druhů (průměr 37). Rostliny klasifikované jako ASF přitom tvořily v průměru podíl 28 % (rozsah od 5 do 56 %).
Počet ASF rostlin byl dobře korelován s celkovým druhovým bohatstvím na lokalitě (r=0,655, p<0,001).
Dle očekávání byla druhová bohatost makrohub obecně vyšší než druhová bohatost přítomných rostlin. Celkem bylo zaznamenáno 1413 druhů (od 18 do 284 na plošku), v průměru pak 134.
Z hlediska substrátu patřila většina hub k saprofytickým společenstvům (69 %), zatímco příspěvek mykorhizních činil 29 % a ostatní druhy (parazitické, lišejníkovité) byl méně než 2 %.
Podíl saprofytických vůči mykorhizním druhům na plošku byl v průměru 3,0, ale s určitými rozdíly mezi jednotlivými ploškami (od minima 0,8 po maxima 9,8).
Celkem 150 druhů makrohub (zařazených do červeného seznamu ohrožených druhů) bylo zaznamenáno na 94 výzkumných ploškách (89 % všech plošek).
Počet druhů makrohub zařazených do červeného seznamu a přítomných na lokalitě dobře koreloval s celkovým počtem makrohub na konkrétní lokalitě (r = 0,848, p < 0,001), ačkoliv byl počet těchto druhů v průměru spíše nižší (4 %) na lokalitu (rozsah 0-12 %).
Stejně tak proporcionalita saprofytických, mykorhizních a ostatních hub (zařazených do červeného seznamu) korespondovala s celkovou bohatostí makrohub, reprezentujíc sestupně 63, 35 a 3 %.
Autoři zjistili, že některé ASF a ostatní rostliny silně preferují plošky s výrazným zastoupením (kompletním i čistě červeno-listových) makrohub. Některé druhy rostlin (například Actaea spicata, Circaea intermedia, Daphne mezereum, Dentaria bulbifera, Mercurialis perennis, Paris quadrifolia, Pulmonaria obscura, Sanicula europaea, Stellaria nemorum, Veronica montana) téměř výlučně obsazují plošky s nejvyššími zaznamenanými počty makrohub.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
