Biotopové preference sýčka obecného ve středním Polsku

Početnost sýčka obecného (Athene noctua) v mnoha evropských zemích klesá. Aby bylo možné vyhodnotit příčinu tohoto poklesu v Polsku, provedli autoři studii biotopové preference sýčka v extenzivní zemědělské krajině, včetně vyhodnocení změn v biotopech na nedávno obývaných teritoriích. Autoři ověřovali hypotézu, že úbytek početnosti sýčka způsobuje nízká dostupnost trávníků jako biotopu, kde sýčci loví. Byla provedena analýza výskytu biotopu u 25 zjištěných teritorií s výskytem sýčka a u dalších 50 náhodně vybraných lokalit, kde sýčci nebyli zjištěni. Pro každé teritorium bylo zjištěno zastoupení trávníků, polí, lesa a zastavěného území. Rovněž byly popsány biotopové změny u sedmi teritorií, které byly obývány v letech 1981 – 1995 a následně opuštěny.
Zastoupení čtyř typů biotopů u obsazených teritorií a náhodně vybraných lokalit se příliš nelišilo s výjimkou zastavěných ploch. Plocha zastavěného území byla vyšší u obsazených teritorií. Gradient mezi výskytem lesa a zastoupením zastavěného území byl shledán nejdůležitější proměnnou ovlivňující výskyt sýčka. Vyhýbání se sýčka zalesněnému území je v souladu s předchozími znalostmi biologie druhu. Preference zastavěného území ukazuje, že je druh silně svázán s lidským osídlením a více osidluje urbanizovaná území. Biotopová rozmanitost a délka okrajů se nelišily mezi osídlenými a náhodnými plochami a zdají se být pro výskyt sýčka nedůležité. Tento výsledek je neočekávaný, protože trávníky jsou považovány za klíčový potravní biotop pro sýčka a jejich pokles v zastoupení jako jedna z hlavních příčin jeho ohrožení. Rostoucí zastoupení sýčka v městském prostředí, kde je podíl trávníků nízký, ale ukazuje, že význam trávníků pro jeho výskyt nemusí být vysoký. Zdá se, že kategorie „trávníky“ zahrnuje několik vegetačních typů a typů využití půdy, které se liší pro sýčka svým významem, a proto nemůže být spolehlivým indikátorem vhodnosti biotopu pro tento druh. Pro výskyt sýčka bude patrně podstatné snížené zastoupení krátkostébelných ploch (pastviny a vícesečné louky) a zvýšení podílu neobhospodařované půdy, které snižuje dostupnost jeho kořisti.
Bylo zjištěno, že sýček není biotopovým specialistou a může se vyskytovat v širokém rozpětí zemědělských a příměstských biotopů s vysokým zastoupením trávníků i polí. Některá teritoria sýčka obsahovala nízké zastoupení trávníků, což vede k závěru, že trávníky nejsou pro výskyt druhu zcela nezbytné. Pro vyhodnocení důležitosti jednotlivých typů biotopů je ale zapotřebí podrobnější analýza.
Pokles sýčka v Polsku patrně nemůže být vysvětlen poklesem podílu trávníků v zemědělské krajině. Rovněž je nepravděpodobné, že by pokles ve výskytu hlavatých vrb a zvýšení zastavěnosti území byly zodpovědné za vymizení sýčka ve sledované oblasti. Žádoucí je další monitoring populace sýčka a výzkum biotopových požadavků a preferencí.