Biotopové požadavky blatnice skvrnité

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) patří v České republice mezi silně ohrožené druhy živočichů. Díky skrytému způsobu života, převážně noční aktivitě a nepříliš hlasitým vokálním projevům samců v období rozmnožování často uniká pozornosti. Její výskyt lze také doložit nálezem širokých šňůr až 7000 vajíček obvykle v permanentních vodních nádržích nebo pozorováním pulců, kteří mohou dorůstat v případě přezimování až okolo 12 cm (někdy se uvádí dokonce 20 cm). Také tento druh obojživelníka, tak jako většina ostatních, trpí degradací a fragmentací přirozeného životního prostředí. Cílem orgánů ochrany přírody je zamezit nežádoucím změnám a na vhodných zaniklých lokalitách se pokusit o obnovení původního stavu vhodného pro návrat druhu. K tomu je ale třeba nejdříve co nejlépe poznat a identifikovat zásadní biotopové požadavky blatnic na prostředí. Většina studií tohoto typu se zaměřuje na výskyt blatnice skvrnité v zemědělské krajině, nemalá část populace ale osídluje také lesní prostředí. Právě biotopové preference druhu a význam lesa pro jeho výskyt byly cílem výzkumu populace v severovýchodním Estonsku. Výsledky ukazují, že také plně vzrostlé jehličnaté lesy mohou hostit životaschopné populace blatnic skvrnitých.
 

Využitelné výstupy: 
  • Bylo detailně analyzováno celkem 34 lokalit a jejich bezprostřední okolí (přehled faktorů viz obrazová příloha).
  • Bylo potvrzeno 10 lokalit s výskytem pulců blatnice skvrnité v lese a 8 v otevřené krajině (statisticky nevýznamný faktor).
  • Blatnice chyběla ve všech šesti vodních nádržích s výskytem karase zlatého.
  • Početnost larev vysvětluje osm faktorů: plocha vodní hladiny (pozitivní efekt), zastínění (negativní efekt), písečná půda v okolí do 100 metrů od vody (pozitivní efekt), typ vodní nádrže (preference přirozených před umělými), průhlednost vody (čirá a nahnědlá preferována před zakalenou), množství ponořené vegetace (pozitivní efekt), počet dalších vodních nádrží v okolí 100 metrů (pozitivní efekt) a počet dalších vodních nádrží v okolí 100-500 metrů (pozitivní efekt).
  • Řada výše uvedených faktorů vzájemně koreluje, nejlepší model uvádí jako nejdůležitější zastínění, písečnou půdu v okolí do 100 metrů od vody a počet dalších vodních nádrží v okolí 100-500 metrů.
  • Celkově tedy blatnice preferují co nejméně zastíněné vodní nádrže bez ryb na písčitých půdách. Tento typ nádrží je pak v dané oblasti nejčastější ve starších lesních jehličnatých porostech.

 

Grafické přílohy: 
Biotopové požadavky blatnice skvrnité
Biotopové požadavky blatnice skvrnité
Biotopové požadavky blatnice skvrnité
Biotopové požadavky blatnice skvrnité
Zdroj: 
Rannap, R., Markus, M., & Kaart, T. (2013). Habitat use of the common spadefoot toad (Pelobates fuscus) in Estonia. Amphibia-Reptilia, 34(1), 51-62.
Zadal: 
Kateřina Kucírková