Biogeografie užovky hladké
Jednou ze základních znalostí nutných při ochraně druhu je vědomost o historii druhu a jeho šíření do recentního areálu. Tyto informace jsou obzvláště důležité při managementu okrajových nebo izolovaných populací. Ektotermní obratlovci jsou jednou ze skupin, jimž mohou klimatické změny rychle ovlivnit areál rozšíření. Autoři článku studovali molekulárními metodami biogeografii užovky hladké (Coronella austriaca) se zvláštním zřetelem k izolované populaci na ostrově Åland, nejsevernějšímu bodu výskytu v Evropě. Podle jejich dat je současný areál výsledkem šíření ze 3 glaciálních refugií.
Využitelné výstupy:
- Data pocházela z 81 vzorků tkání z muzejních exponátů z různých muzeí, k nimž autoři přidali 41 bukálních stěrů a 21 tkáňových vzorků od jedinců z ostrova Åland.
- Dnešní areál užovky hladké je výsledkem šíření druhu ze 3 refugií po poslední ledové době – z Iberského poloostrova, z Balkánu a z oblasti Kavkazu.
- Počet haplotypů klesá s rostoucí zeměpisnou šířkou (10 v jižním Španělsku, 1-3 v jižní Skandinávii).
- Populace ve Skandinávii, včetně ostrova Åland, pocházejí z balkánské větve.
- Ålandská populace kolonizovala ostrov ze západu přes Švédsko.
- České populace bohužel součástí studie nejsou, z připojené mapy je však pravděpodobné, že naše populace jsou rovněž součástí balkánské větve.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Galarza, J. A., Mappes, J., & Valkonen, J. K. (2015). Biogeography of the smooth snake (Coronella austriaca): origin and conservation of the northernmost population. Biological Journal of the Linnean Society, 114(2), 426-435.
Zadal:
Kateřina Kucírková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
