Bioenergetické plodiny na kontaminované půdě: Co na to mikroskopická fauna pod povrchem
Autoři otestovali dopady výsevu ozdobnice čínské (Miscanthus x giganteus), prosa prutnatého (Panicum virgatum) a kontrolního vzorku pšenice (Triticum sp.) na kovy kontaminované zemědělské půdě, a posléze sledovali změnu početnosti populací (a přítomnost jednotlivých životních stádií) chvostoskoků (Collembola). Výsev zvolených bioenergetických plodin rapidně zvýšil populaci chvostoskoků v půdě. Zvýšení bylo až dvacetinásobné: pod kořeny ozdobnice se našlo až o 30 % více druhů než pod prosem, tedy o 424 % více, než pod kontrolním vzorkem vyseté pšenice. Osev sám, a v ještě vyšší míře pak výběr vhodné plodiny, kriticky ovlivňuje půdní společenstva v kontaminovaných půdách.
- Celková početnost druhů chvostoskoků na všech ploškách byla 21. Početnost (abundance) i druhová diverzity půdních chvostoskoků byla významně ovlivněna faktorem „rostlina“. Pod ozdobnicí bylo nacházeno 35 870 ± 14501/m2 chvostoskoků, pod prosem 32 470 ± 4035/m2. V půdě pod kontrolním vzorkem pšenice to bylo až 20x méně: 1530 ± 442/m2. Průkazně nebyl prokázán žádný rozdíl v početnosti chvostoskoků mezi oběma bioenergetickými plodinami.
- Druhové bohatství zástupců chvostoskoků bylo prokazatelně vyšší pod ozdobnicí (15,7 ± 1,5) než pod prosem (12,0 ± 1,0) a než pod pšenicí (3,7 ± 1,1). Projevil se zde i signifikantní rozdíl mezi oběma bioenergetickými plodinami, o 30 % druhů více vyhledávalo ozdobnici.
- Půdní chvostoskoci se ukázali být skupinou citlivou vůči přítomnosti bioenergetických plodin na kontaminovaných půdách, pod jejichž kořeny vzrůstá jejich početnost v mnohem větší míře, než pod konvenční zemědělskou plodinou, pšenicí. Bioenergetické plodiny mají potenciál zvýšit na kontaminovaných půdách diverzitu půdních živočichů a jejich početnost.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.