Biodiverzita a intenzifikace rybničního hospodaření

Některé člověkem vytvořené ekosystémy dokážou významně přispívat k nárůstu biodiverzity. Mohou však zároveň sloužit jako místo ekonomického zisku, při jehož vytváření mohou mít managementová opatření různé dopady na přirozená stanoviště, což z nich činí z hlediska ochrany přírody předměty kontroverze. Právě takovým ekosystémem jsou i rybniční oblasti v celé Evropě i jinde na světě. Rybníky představují životně důležitá a významná stanoviště pro celou řadu organizmů. Hospodaření na rybnících i jeho vliv na biologickou rozmanitost jsou velmi různorodé, od extenzivního po intenzivní se složitými interakcemi mezi antropogenními vlivy a přirozenými faktory životního prostředí. Intenzifikace rybničního prostředí se obvykle projevuje jako snaha o zvýšení trofické kapacity rybníků ve snaze zvýšit biomasu chovaných ryb na jednotku plochy. Zda má intenzifikace rybničního hospodaření zásadní vliv na biodiverzitu těchto stanovišť zjišťovala dvojice francouzských vědců na skupině rybníků ve východní Francii. Výsledky ukazují, že intenzita hospodaření není u všech skupin organizmů nejdůležitějším faktorem, který biodiverzitu rybníků ovlivňuje.

Využitelné výstupy:

Autoři sledovali variabilitu biodiverzity na 180 rybnících v oblasti Dombes s gradientem intenzity rybničního hospodaření od extenzivního až po intenzivní.

Srovnávali vztah tří indikátorů biodiverzity (hnízdící ptáci, chráněné rostliny, makrofyta) s indexem intenzity hospodaření a parametry prostředí, které mají předpokládaný vliv na každou ze tří sledovaných skupin.

U všech tří skupin není druhová diverzita přímo závislá na intenzitě rybničního hospodaření.

Druhovou bohatost chráněných rostlin nejlépe vysvětluje efekt periodického vysychání.

Druhová bohatost hnízdících ptáků je pozitivně korelována s plochou, jakou v rybníce pokrývá makrofytní vegetace a s velkou pravděpodobností i s plochou rákosin.