Biodiverzita horských lesů mírného pásma pod tlakem klimatických změn
Populace řady endotermních druhů nemusí být nutně primárně ohrožena fyziologickými omezeními plynoucími ze změny klimatu, ale spíše nepřímo, působením klimatem indukovaných změn obývaného habitatu. Autoři si položili otázku, zda je tyto změny možné po kompoziční či strukturní stránce kompenzovat, a testovali tuto možnost na 4 druzích ptáků.
Výsledky ilustrují možnosti a limitace ochranného adaptivního managementu druhů při měnících se klimatických podmínkách. Jednotlivé proměnné klimatu významně přispívají k vysvětlení přítomnosti druhů, stejně jako vegetační trendy.
Výsledné modely vykazovaly kvalitu stupně provedení od „good“ po „excellent“, pokud šlo o vysvětlení přítomnosti druhů. Největší přesnost vykazovaly při zachycení druhu kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) (AUC: 0.947, SD: 0.005) a nejnižší pro datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) (AUC: 0.877, SD: 0.010).
Modely pro další dva druhy – tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a jeřábka lesního (Tetrastes bonasia) rovněž vykazovaly excelentní přesnost (AUC: 0.931 a 0.918, SD: 0.006 a 0.008).
Zatímco všechny 4 druhy vykazovaly podobné preference k výběru vhodného habitatu (který byl vztažen k uspořádání klimatu), větší rozptyl byl pozorován, pokud šlo o proměnné na úrovni krajiny, a zcela rozdílný, pokud šlo o skladbu vegetace na lokalitě a proměnných souvisejících se strukturou lesního porostu.
Vegetační trendy vztažené ke klimatu: ačkoliv se většina cílových lokalit nacházela v hospodářsky spravovaných porostech, všechny druhově-relevantní vegetační proměnné byly prokazatelně korelovány s klimatem, což vysvětlovalo mezi 2 % (zastoupení lesů s výškou korun >15 m) a 21 % (procentuální zastoupení borovice) jako variace vegetačních proměnných.
Odhadované změny ve vhodnosti habitatů – klimatické změny byly predikovány jako efekt negativně ovlivňující přítomnost všech modelových druhů.
V případě zapracování jen čistě klimatických změn by se snížila pravděpodobnost rozšíření sledovaných druhů na cílových lokalitách o 29 % (datlík 24 %, jeřábek 27 %, kulíšek 24 %).
Kompenzační potenciál – průměrný kompenzační potenciál (definovaný jako maximální zvýšení pravděpodobnosti výskytu za daného scénáře) se pohyboval od 0,02 (95 % konfidenční interval, CI: 0-0,05) pro pozemní vegetační pokryv (GVCOV) a 0,72 (0,33-0-93) pro hustotu příkrých okrajů (ED 134).
Autoři předkládají, že intenzivní habitat-management zacílený na relativně významem menší proměnné může fungovat ke zmírněný až potlačení nepřímých negativních efektů klimatických změn na druhy horského lesa mírného pásma.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
