Aplikování podpory mykorhizy při pěstování městských stromů
V městských oblastech nejsou příznivé vlastnosti prostředí pro pěstování stromů. Stromy jsou zde vystaveny více disturbancím, znečištění a suchu. Pro podporu růstu stromů a zároveň ke snížení chemické zátěže půdy hnojivy by bylo možné využít symbiotického vztahu stromů a hub, tj. mykorhizy. Při mykorhize jsou kořeny stromů spojeny s hyfami hub, které stromu poskytují zejména vodu a minerály. Strom houbě poskytuje část živin vzniklých fotosyntézou. Mykorhiza je tedy vzájemně prospěšný vztah pro stromy i houby.
Článek sumarizuje dosavadní znalosti o mykorhize u městských stromů, které by bylo možné využít k trvale udržitelnému pěstování stromů v městských aglomeracích. Dále článek popisuje probíhající výzkumné projekty v dané oblasti, zejména projekt Urban Green 2021.
Využitelné výstupy:
- První historické zobrazení alejí zachycují malby holandských malířů ze 17 století. V Maďarsku byla první alej vysazena ve Visegrádu roku 1735. V celém 18. století probíhala výsadba zejména lipových alejí. Ve století 19. bylo na maďarské území několik okrasných druhů stromů introdukováno, např. morušovník bílý (Morus alba), jerlín japonský (Sophora japonica), jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Od 20. století se postupně vysazovaly zejména tyto druhy: platany (Platanus) a jírovce (Aesculus), lípa stříbrná (Tilia tomentosa) a jeřáby (Sorbus), břestovce (Celtis) a jasany (Fraxinus), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) a dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). V posledních letech se nově vysazují asijské dřeviny: pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) a hrušně rodu Pyrus.
- Při plánování výsadby je vhodnost oblasti hodnocena zejména podle těchto kritérii:
- poloha, osvit, vliv klimatických podmínek (zejména charakteristiky chladných a teplých období), půdní pH, podzemní voda, velikost kořenového systému a stromové koruny, kvalita ovzduší, přítomnost chodníků, budov a inženýrských sítí (vodní a plynové potrubí, elektrické a telekomunikační vedení).
- Posuzované vlastnosti vysazovaných stromů jsou:
- výška a šířka koruny, stabilita v extrémních povětrnostních podmínkách, tolerance k suchu a/nebo naopak k zatopení, odolnost na pesticidy.
- Pro pěstování stromů je nejdůležitějším typem eumykorhiza, tj. mutualistický vztah hub s cévnatými rostlinami. Vedle eumykorhizy je dalším typem paramykorhiza, tj. mutualistický vztah hub se stélkatými rostlinami (mechy, přesličky). Podle anatomické struktury spojení mezi houbami a rostlinami rozlišujeme několik typu eumykorhizy. Nejrozšířenějším typem je endomykorhiza (konkrétně vezikulo-arbuskulární mykorhiza – VAM houby), při které hyfy hub pronikají buněčnými stěnami a vytvářejí struktury uvnitř buněk. Tento typ mykorhizy je znám u vice jak 67 % krytosemenných a 80 % všech terestrických rostlin, jenž jsou mutuálními partnery hub jediného kmene Glomeromycota.
- Další typ mykorhizy, při které hyfy hub nepronikají do buněk rostlin, je označován jako ektomykorhiza. Ektomykorhiza je známa pouze u 4-5 % cévnatých rostlin, mezi něž však patří druhy stromů tvořící důležité lesní formace ve všech klimatických zónách. Ektomykorhizy se účastní houby vřeckovýtrusé (Ascomycota) a stopkovýtrusé (Basidiomycota).
- Kromě již zmíněné vazby hub a rostliny se houby podílejí i na rozvoji půdní struktury, uvolňování organických látek a minerálů z odumřelých organismů, čímž jsou zapojeny do řady biochemických cyklů látek.
- Druhové složení hub žijících v přírodních lokalitách se liší od druhového složení hub žijících v lokalitách narušených. Obecně jsou endomykorhizní houby méně citlivé k narušení prostředí. V městských oblastech prosperují zejména VAM houby.
- Byla sice zjištěna jistá míra adaptace introdukovaných rostlin na rozdílné druhové složení hub v místě výsadby, ale v porovnání s nativními druhy introdukované rostliny vytvářejí méně vazeb s lokálními populacemi hub. Přesto introdukovaná rostlina může prosperovat lépe než rostliny nativní díky dalším faktorům. Této komplexní problematice bylo doposud věnováno pouze málo pozornosti.
- Od 80. let 20. století se uvažovalo o podporování růstu stromů v městských oblastech umělým inokulováním stromů houbami. Toto ošetřování stromů se při výsadbě používá zřídka, přestože v roce 2001 byl publikován koncepční model určující předpokládaný úspěch takto ošetřené výsadby. Nejlepších výsledků u inokulovaných výsadeb bylo docíleno využitím hub přirozeně se vyskytujících na plánovaném místě výsadby spolu s inokulací rhizobakterií.
- V současné době je na trhu dostupných několik přípravků k umělé inokulaci deklarujících prokazatelný pozitivní efekt na růst rostlin, avšak kvůli velké druhové rozmanitosti introdukovaných rostlin běžně používané a ekonomicky výhodné přípravky nemusí dosahovat očekávaných výsledků u konkrétních druhů rostlin. Inokulace se může provádět již při výsadbě stromů ve školkách, či až na plánovaném místě. Nejlepší je kombinace obou přístupů.
- Pozitivní vliv inokulace na uchycení a rychlost růstu v prvním roce byl pozorován u těchto druhů: javor mléč (Acer platanoides), javor stříbrný (Acer saccharinum), břestovec západní (Celtis occidentalis), jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica) a dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos).
- Bavorský výzkumný projekt Urban Green 2021 má za cíl otestovat stresovou toleranci, zejména teplotní, u 20 druhů stromů (viz. tabulka), aby určil jejich adaptační schopnost k předpokládaným klimatickým změnám. Testování započalo roku 2010 a jeho ukončení je plánováno na rok 2021. Ve třech bavorských městech s odlišnou teplotní charakteristikou (Würzburg, Hof/Münchberg a Kempten) bylo vysazeno po 8 stromech od každého druhu. Polovina z testovaných stromů byla před výsadbou inokulována mykorhizálními přípravky. Prvotní výsledky však hodnotí pouze mrazuvzdornost zkoumaných stromů. Tyto výsledky předběžně naznačují neočekávanou vyšší mrazuvzdornost u těchto druhů: jasan zimnář (Fraxinus ornus), ambroň západní (Liquidambar styraciflua), šácholan japonský (Magnolia kobus) a dub cer (Quercus cerris).
Grafické přílohy:
Zdroj:
Szabó, K., Böll, S., & Erös-Honti, Zs. (2014): Applying artificial mycorrhizae in planting urban trees. Applied Ecology and Environmental Research 12: 835–853.
Zadal:
Vladimír Klapka
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
