Aplikace analýzy k zhodnocení managementu zdrojů mokřin
Autoři vychází z analýzy tří případových studií mokřadů – Gemenec (Maďarsko), Nabajjuzi a Namala (Uganada) a Ga-Mampa (JAR), tedy území s rozdílnými klimatickými podmínkami, rozlohou, socio-ekonomickou situací a odlišným statusem ochrany přírody a legislativními nástroji. Při sestavení indikátorů vychází ze zásad „dobré praxe“ manuálu Ramsarské konvence o mokřadech a následně srovnávají kvalitativní parametry jednotlivých mokřadů z hlediska jejich provázanosti s manuálem.
Za jeden ze zásadních problémů považují autoři selhání na úrovni informovanosti. Funkce mokřadů jsou prý dlouhodobě nedoceněny a využívány jen limitovaným způsobem. To má za následek situaci, kdy se správci a klíčoví partneři nedostatečně podílejí na rozvoji udržitelnosti mokřadů.
- Projekt WETwin si vytyčil za cíl zvýšení role mokřadů na úrovni integrace v rámci celých povodí ve sféře managementu vodních zdrojů. Usiluje o zlepšení komunitních služeb a současně zachování dobrého ekologického statusu.
- Autoři hodnotili kapacitní naplnění podstaty managementu mokřadů kvalitativně: 1) kapacita je blízká, podobná nebo totožná se zásadami dobré praxe a doporučení Ramsarské konvence (manuálu); 2) existující kapacita je nedostatečná; 3) ve stávající době není kapacita žádná, respektive není adresně zasažen žádný specifický indikátor.
- Kapacita managementu je v uvedených případových studiích nejsilnější na úrovni národní politiky a nejslabší na lokální úrovni, kde často nebyla jednotlivá přijatá legislativní opatření dosud v praxi implementována.
- Kapacita managementu ve vztahu k mokřadním ekosystémům a jejich schopnosti vypořádat se například s klimatickými změnami se zatím jeví jako limitovaná.
- Autoři doporučují, aby se správci mokřadů více soustředili na vytyčení dlouhodobých cílů, ke kterým přistoupí tak, aby postupně zvýšili akceschopnost lokálních institucí. Současně to vypadá, že mezinárodní rady a doporučení (manuál) předepisují příliš ambiciózní cíle pro země s limitovanými kapacitami.
- Autoři dále doporučují, aby se kapacity managementu mokřadů propříště soustředily na širší spolupráci s klíčovými partnery a začlenění veřejnosti a rozvoj vzdělání. Investice do lidského rozvoje (zejména v africkém případě) na lokální úrovni přispívá k samotné udržitelnosti a současně předchází možného výpadku „lidských zdrojů“ pro operační management.
- Efektivita ukazuje, že se systém vyvíjí směrem k požadovanému cíli. Degradace mokřadů napovídá, že stávající management jednoduše není efektivní.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
