Antropogenní znečištění a jeho vliv na obojživelníky
Antropogenní znečišťování životního prostředí je globální problém a velmi těžko bychom v současné době hledali místa, kterých se tato problematika netýká. Obojživelníci, jako skupina žijící na pomezí dvou biotopů, vodního a suchozemského, jsou vystaveni dvojímu tlaku. To z nich ale také dělá důležitou skupinu, která spojuje potravní řetězec obou biotopů. Oba tyto fakty přispívají k tomu, že se z obojživelníků stala velmi oblíbená skupina obratlovců využívaná k biomonitoringu a bioindikaci zatíženosti prostředí. Tým bulharských vědců publikoval výsledky svého výzkumu vlivu antropogenního znečištění na dva druhy žab – skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a ropuchu zelenou (Pseudepidalea viridis). Na vlastních výsledcích ukazují některé typické odpovědi druhů na znečištění a ukazují, že použití žab jako bioindikátorů je vhodné.
- Sledovány byly antropogenně znečištěné biotopy v okolí vodních nádrží Rozov Kladenec a Topolnica na jihu Bulharska.
- U skokana skřehotavého byla zjištěna výrazná dominance pruhované formy (striata) před formou skvrnitou (maculata), současně byl zjištěn poměr pohlaví výrazně ve prospěch samic, který ale může být dán výraznou převahou samic pruhované formy na jedné lokalitě. Literární údaje uvádějí, že forma striata přežívá na znečištěných biotopech lépe než maculata.
- U ropuchy zelené nebyl zjištěn žádný rozdíl ve frekvenci čtyř sledovaných barevných variant ani mezi oběma sledovanými lokalitami. Na obou lokalitách ale převažují jedinci forem s jednotlivými skvrnami (namísto spojenými), a to jak ve formě se světlou základní barvou dorzální strany těla, tak i tmavou. Také u těchto dvou forem bylo v předešlých výzkumech zjištěno jejich lepší přežívání v antropogenně pozměněných biotopech.
- Také u ropuchy zelené byl na jedné z lokalit zjištěn významný posun v poměru pohlaví směrem k převaze samic, jelikož ale jedinci ropuchy na rozdíl od skokana tráví větší část života na souši, mohou být příčinou posunu vzduchem se šířící polutanty.
- Ve věkové struktuře populace obou druhů převažují dvouletí a tříletí jedinci, starší již tvoří jen malou část populace. Úbytek starších jedinců je jedním z dalších typických odpovědí na antropogenní zátěž ze znečištění prostředí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
