Antropogenní zdroje hluku – na co si dávat při jejich kvantifikaci pozor
Autoři předkládají sérii podnětů k provádění dosavadních měření antropogenního hluku (ve vztahu k živé přírodě). Nesoustředí se jen na samotnou frekvenci snímaného zvuku, ale také na jeho proměnlivost v čase a prostoru, amplitudu, konzistenci a pravidelnost. Upozorňují, že jen záznam zvuku (s využitím kalibrovaných přístrojů) společně s pozorováním konkrétních zvířat může přispět k lepšímu porozumění efektu antropogenního hluku.
Je nezbytné dodržet standardy práce, protože jinak je kvantifikace výsledků znesnadněna a zjednodušena na pouhé vyjádření metrických vlastností hlukového pozadí. Správě sesbíraná data umožňují plně pochopit behaviorální a fyziologické podněty.
Hluk resp. zvuk je vysoce komplexní podnět, a proto je nezbytné na něj nahlížet z mnoha různých úhlů.
Proměna měřeného hluku v čase – ve většině snímaných prostředí se hladina zvukového pozadí mění v průběhu dne. Řada zdrojů hluku může být jen dočasná, nebo vázána na určitou dobu.
Proměna měřeného hluku v prostoru – amplituda hluku se proměňuje jak v rámci malých tak velkých (krajinných) měřítek. Tyto proměny odráží jak vlastnosti zdroje hluku, tak i vlastnosti prostředí. Řada faktorů ovlivňuje přenos zvuku. Snímaná signální struktura/lokace proto může být modifikována do té míry, aby se snížil překryv jiných zdrojů signálu (hluku)
Zásadní není jen proměnlivost amplitudy slyšitelných zvuků, ale i spektrální dimenze zvuku. Je zapotřebí definovat vlastnosti snímaného spektra, z hlediska jeho ne-slyšitelnosti a skutečného nevnímání. Je zapotřebí stanovit minimální a maximální prahové hodnoty (1-2 kHz). Záleží pochopitelně i na sluchovém aparátu daného živočicha.
Sluchové soustavy ryb a obojživelníků jsou nastaveny na relativně nízké frekvence (<3 kHz), ve srovnání s ptáky (1-6 kHz) nebo mořskými savci (1 kHz pod ultrasonickou hranicí).
Kvantifikace hluku: zejména v případě terestrických živočichů je kvantifikace zvuku limitována hladinou akustického tlaku (sound pressure level, SPL) měřeného s pomocí SPLmetrů. Ty ale ne vždy disponují dostatečným rozsahem a zacílením. Problematické je i samotné pořízení prostého záznamu, bez doplňujícího obrazu aktivity živočicha, což vede často ke špatné interpretaci.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
