Antropogenní příčiny klimatických změn - proč v ně veřejnost nevěří?

Klimaskepticismus je obecně rozšířen spíše mezi staršími jedinci, s kořeny v nižším socio-ekonomickém zázemí. Skeptici jsou politicky spíše konzervativní a držící se tradičních hodnot, zatímco mladší jedinci s vyšším socio-ekonomickým postavením a zázemím reprezentují vyšší míru uvědomění environmentálních hodnot (a možných důsledků klimatických změn).
Průzkumy veřejného mínění dokládají, že „víra v klimatické změny“ prokazatelně poklesla mezi lety 2005 a 2010 z 91 % (lidé věřící, že se svět klimaticky mění) na 78 %. Za toto sledované období vzrostl počet lidí, kteří „nevěří v klimatické změny“ (tj. svět se z klimatického hlediska nemění) ze 4 % na 15 %. (x2(2) = 1.172e2, p < 0.001).
Respondenti věřící v klimatické změny jsou silně asociováni s indikátory trendu skepticismu (x2(2) = 2.703e2, p < 0.001). V praxi to znamená, že jasná většina věřící v klimatické změny nesouhlasí s pochybovači, a že ti, kdož nevěří v klimatické změny, jsou v přímé názorové opozici s těmi, co věří.
84 % z těch, co věří v klimatické změny, současně věří, že jsou alespoň z části způsobené antropogenními procesy. Ti, kdo v klimatické změny nevěří, si alespoň z části myslí, že jsou nastalé změny důsledkem přirozených přírodních procesů. (71 %, x2(2) = 1.339e2, p < 0.001).
31 % těch, co věří v klimatické změny, stále myslí, že tvrzení „vážnost klimatických změn je přeceňována“ je pravdivé.
Přibližně dvě třetiny těch, co věří i nevěří v klimatické změny, přiznává vysoký stupeň nejistoty, pokud jde o možné dopady klimatických změn (tj. co vlastně změna klimatu, ať už je nebo není, způsobí).