Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus vzájemné podporují mnoho-druhovou koexistenci

V ekologických společenstvech koexistuje řada druhů, jež se navzájem ovlivňují různými typy mezi-úrovňových a mezidruhových interakcí. Předchozí ekologické teorie vysvětlovaly mnoho-druhovou koexistenci na základě „jednoduchých“ interakcí jednoho typu (např. antagonismus, kompetice, mutualismus). Autoři předkládají ukázku druhové koexistence založené na komplikovaných proměnlivých interakcích v hybridním prostředí, které mohou být pro vysvětlení mnoho-druhové koexistence klíčové.
 

Využitelné výstupy: 

Autoři soudí, že druhová skladba v rovnovážném bodu závisí na síle antagonistických interakcí přímo vztažených k mutualistickým interakcím (S=A/M), a mohou zde být vylišeny tři fáze (I., II., III.).

Když S nabývá malých hodnot (fáze I.), a „kořistnický“ druh využívající zdroje v největší míře (exploiter) v prostředí neperzistuje, tak si mutualista vybere nejlepšího možného konkurenta nebo nejpočetnější druh jako svého partnera. Tím je vazba mezi mutualistou a nejpočetnějším druhem posílena, a dochází ke kompetičnímu vyloučení jiných konkurentů ve společenstvu.

Pokud je S větší (fáze II.), opět sice dochází ke kompetičnímu vyloučení minoritního konkurenta, ale ostatní přítomné druhy, ať už mutualisté, kořistničtí exploiters, a ti nejpočetnější/ nejkonkurenceschopnější jsou schopni koexistovat.

Při ještě vyšším S (fáze III.) dohromady koexistují všechny druhy (exploiters, mutualisté, nejlepší i minoritní kompetitoři). Exploiters a mutualisté dále interagují jen s nejlepším kompetitorem/nejpočetnějším druhem. Početnost všech druhů (kromě minoritního kompetitora) se s dále zvyšujícím S snižuje.

Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus mohou společně podporovat mnoho-druhovou koexistenci.

Adaptivní antagonismus potenciálně zvyšuje koexistenci založenou na konkurenci o zdroje, a síla této interakce může být spouštěčem mechanismu predátorem zprostředkované koexistence (i proto nemůže společenstvo složené ze dvou konkurujících si druhů a adaptivního exploitera se slabými interakcemi fungovat).
 

Grafické přílohy: 
Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus vzájemné podporují mnoho-druhovou koexistenci
Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus vzájemné podporují mnoho-druhovou koexistenci
Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus vzájemné podporují mnoho-druhovou koexistenci
Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus vzájemné podporují mnoho-druhovou koexistenci
Adaptivní antagonismus a adaptivní mutualismus vzájemné podporují mnoho-druhovou koexistenci
Zdroj: 
Mougi, A., Kondoh, M., Adaptation in a hybrid world with multiple interaction types: a new mechanism for species coexistence , Ecol Res (2014), 29, pp.: 113–119
Zadal: 
Radomír Dohnal