40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše

40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše

Mrtvé dřevo tvoří klíčový prvek pro zajištění správné funkce a diverzity uvnitř lesních ekosystémů. Vytváří habitat pro lišejníky, mechy, houby, rozličné saproxylofágní bezobratlé a obratlovce - především drobné savce a ptáky. Mrtvé dřevo taktéž zasahuje do koloběhu uhlíku jako jeden ze zásobníků. Největší objem mrtvého dřeva lze nalézt ve starých původních či horských porostech. Hospodaření v kulturních lesích přirozený vznik a depozici mrtvého dřev spíše potlačuje. Ke vzniku debrisu sice dochází, ale výrazně pomaleji.

Využitelné výstupy: 
  • autoři vyhodnotili data z monitoringu změn v objemu a struktuře mrtvého dřeva na lokalitě Bažinky (KRNAP) mezi lety 1970-2010. Cílem práce byl popis podmínek a mechanismů odpovědných za depozici a strukturální změny deponovaného mrtvého dřeva.
    • Bažinky byly roku 1960 vyhlášeny chráněným územím, které pokrývá 33,4 ha polopřirozených porostů smrkových bučin v nadmořské výšce od 830 do 1070 m. Dominantními druhy zdejšího stromového patra je buk lesní (Fagus sylvaticus), smrk ztepilý (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jedle bělokorá (Abies alba) a jilm horský (Ulmus glabra). V roce 1968 zde došlo ke zřízení dvou stálých výzkumných ploch - PRP 6 a PRP 7 (Permanent Research Plot). PRP 6 má rozměry 50 x 100 m, PRP 7 má rozměry 100 x 100 m.
  • každých 5 let byla na těchto plochách sbírána data o mrtvém dřevě. Autoři pro obě plochy zvlášť zaznamenali přítomnost mrtvého dřeva. To bylo předtím rozděleno na stojící (souše, pařezy) a ležící (padlé větve a kmeny) a klasifikováno dle stupně rozkladu (1=tvrdé dřevo bez známek rozkladu, 2=okrajové části měkké, střed stále pevný (celkový rozklad okrajů nesmí překročit 40% objemu dřeva), 3=objem rozkládajícího se dřeva mezi 40-80 %, 4=měkké dřevo, celkový rozklad překročil 80 % objemu, dochází k deformaci kontur, 5=měkké dřevo vesměs pohřbené v půdě, kontury deformované či chybí). Zvlášť pro stojící a ležící mrtvé dřevo byl spočten metrický a procentuální objem (viz Příloha 1). Pro výpočet objemu klád byl použit Newtonův algoritmus, pro výpočet objemu souší a pařezů byly použity srovnávací tabulky Lesprojekt Ltd. Dále bylo pomocí mapovacího programu Field-Map (IFER-Monitoring and Mapping Solutions Ltd.) zakresleno horizontální uspořádání struktury veškerého nalezeného mrtvého dřeva (viz Příloha 1,2).
  • výsledné analýzy odhalily rostoucí trend v objemu mrtvého dřeva na obou výzkumných plochách. V roce 2010 bylo zjištěno navýšení objemu mrtvého dřeva o 199,7 m3/ha (62,6 %) na PRP 6 oproti stavu z roku 1970. Na PRP 7 narostl objem mrtvého dřeva o 142,3 m3/ha (33,1 %).
    • obě plochy mají podobný podíl bukových porostů (PRP 6 - 71 %, PRP 7 - 78 %), stejně tak podobný byl průměrný podíl padlého bukového dřeva (16,1m3/ha pro PRP 6; 13,1 m3/ha pro PRP 7).
      • na PRP 6 tvoří smrk ztepilý pouze 29 %, ovšem jeho podíl na mrtvém dřevě přesahuje polovinu (69 %). Lze říct, že smrk produkuje více dřeva než buk za stejných podmínek.
    • na obou plochách sice převažuje 1. třída rozkladu (tedy tvrdé dřevo), ovšem jinak je podíl tříd rozkladu v rámci lokalit variabilní. To je výsledkem rozličných podmínek mikrostanoviště.
      • zatímco za standardních podmínek zabrala kompletní dekompozice buku průměrně 20-40 let, na zamokřených stanovištích potřebná doba klesla na 15-25 let. U smrků se doba kompletní dekompozice slabšího debrisu (průměr < 35 cm) odhaduje na 35-40 let. Širší části a kmeny se podle autorů kompletně rozloží v rozmezí 50-85 let po pádu.
      • tato data ukázala, že buk se za běžných podmínek rozkládá dvakrát rychleji než smrk. Zastíněné bukové pařezy a souše se rozkládaly v průměru o čtvrtinu až polovinu času rychleji než padlé kmeny. Podobně, smrkové dřevo podlehlo rozkladu o čtvrtinu až třetinu času dříve.
    • autoři zdůrazňují, že pro důkladný popis vztahu mezi třídou rozkladu a dobou úmrtí/pádu stromu je nezbytné znát příčinu úmrtí daného stromu. Kůrovcové soušky zůstávají dlouho suché a pevné, naopak stromy uhynulé v důsledku houbové infekce se rychle rozkládají zevnitř.
      • obecně je klíčovým faktorem rychlosti rozkladu přístup vlhkosti. Absence vlhkosti v okolí mrtvého dřeva zpomaluje jeho rozklad.
    • autoři zjistili, že vliv teplot, srážek a nižší úroveň znečištění má na proces rozkladu mrtvého dřeva zanedbatelný vliv.
Grafické přílohy: 
40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše
40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše
40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše
40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše
40 let monitoringu strukturálních změn mrtvého dřeva v Národním Parku Krkonoše
Zdroj: 
Vacek S., Vacek Z., Bílek L., Hejcmanová P., Štícha V., Remeš J. (2015): The dynamics and structure of dead wood in natural spruce-beech forest stand - a 40 year case study in Krkonoše National Park. Dendrobiology 73: 21-32
Zadal: 
Zuzana Blažková