Ryby v tocích pražských zvláště chráněných území

Verze PDF
Autoři: 

Jan Dušek, Pavel Marhoul, Jiří Mejsnar

Lokalita: 

Praha

Období sledování: 

2007-2008

Souhrn: 

V letech 2007 a 2008 zpracoval DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie pro Magistrát hlavního města Prahy průzkum rybích společenstev ve zvláště chráněných územích, která se nacházejí na území hlavního města Prahy.
Během průzkumu bylo zjištěno 21 druhů ryb, pouze v případě střevle potoční v Rokytce v rámci PR Mýto se však jedná o přítomnost ohroženého druhu. Většina druhů je ovlivněna nebo přímo závislá na hospodaření Českého rybářského svazu, běžná je i přítomnost invazních druhů střevličky východní (Pseudorasbora parva) a karase stříbřitého (Carassius gibelio).

Metodika: 

Stav hydromorfologie toků byl posouzen na základě terénního mapování. Sledována byla trasa toku, šířková variabilita, zastínění, dynamika proudění, substrát dna a úpravy toku.
Průzkum společenstva ryb byl proveden standardní metodikou za použití bateriového elektrického agregátu. Vždy po 100 metrech byl proloven profil dlouhý 10m (dva profily na 200m dlouhý mapovací úsek) v charakteristickém a reprezentativním prostředí. Jedná se o šetrnou metodu výzkumu složení společenstva ryb, kdy jsou jedinci drženi minimum času mimo tok, jsou vraceni přímo na místo odlovu, nedochází ke kontinuálnímu brodění tokem (tzn. případnému zašlapování vodních živočichů a destrukci mikrostanovišť) a případně opakovanému zásahu ryb elektrickým proudem při vícenásobných odlovech. Všechny odlovené ryby byly změřeny (zjišťována délka těla) a vypuštěny zpět do toku. Ze získaných dat bylo vyhodnoceno rozmístění jednotlivých druhů v rámci ZCHÚ, posouzena populační struktura, určen preferovaný habitat, vyjádřena početnost druhu v celém ZCHÚ a odhadnut další možný vývoj populací.

Výsledky: 

Sezónně vysychavé toky (pravostranné přítoky Kunratického potoka a Rokytky, Skalní potok) neobývají žádné ryby, otázkou je možné osídlení Horoměřického potoka. Životaschopné populace jsou jen v některých územích, nejkvalitnější společenstvo ryb obývá tok Rokytky, kde se vyskytuje i střevle potoční. V žádném z toků nebyl prokázán výskyt dalších chráněných druhů (s výjimkou jelce jesena a mníka jednovousého, kteří jsou předmětem rybářského hospodaření). Naopak frekventovaný je výskyt invazních druhů střevličky východní a karase stříbřitého.
Jednotlivé druhy se konkrétně vyskytují v tocích těchto chráněných územích:
pstruh obecný (Salmo trutta) – PR Divoká Šárka, , PR Údolí Únětického potoka, PR Prokopské údolí
pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – PR Údolí Únětického potoka
plotice obecná (Rutilus rutilus) – PR Divoká Šárka, PP Meandry Botiče, PR Mýto, PP Údolí Kunratického potoka, PP Modřanská rokle, PP Lítožnice
jelec proudník (Leuciscus leuciscus) – PP Lítožnice
jelec jesen (Leuciscus idus) – PR Údolí Únětického potoka
jelec tloušť (Squalius cephalus) – PR Divoká Šárka, PP Meandry Botiče, PR Mýto, PR Údolí Únětického potoka
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) – PR Mýto
střevlička východní (Pseudorasbora parva) – PR Divoká Šárka, PP Meandry Botiče, PP Obora v Uhříněvsi, PP Údolí Kunratického potoka, PR Údolí Únětického potoka, PR Prokopské údolí, PP Lítožnice
perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) – PP Meandry Botiče, PP Údolí Kunratického potoka, PR Prokopské údolí, PP Modřanská rokle, PP Lítožnice
lín obecný (Tinca tinca) – PP Meandry Botiče, PP Obora v Uhříněvsi, PR Údolí Únětického potoka, PP Lítožnice
hrouzek obecný (Gobio gobio) – PR Divoká Šárka, PP Meandry Botiče, PR Mýto, PP Obora v Uhříněvsi, PP Údolí Kunratického potoka, PR Údolí Únětického potoka, PR Prokopské údolí, PP Modřanská rokle, PP Lítožnice
ouklej obecná (Alburus alburnus) – PP Meandry Botiče
cejn velký (Abramis brama) – PP Meandry Botiče, PP Údolí Kunratického potoka, PR Prokopské údolí, PP Modřanská rokle
cejnek malý (Blicca bjoerkna) – PP Údolí Kunratického potoka
karas stříbřitý (Carassius gibelio) – PP Meandry Botiče, PP Údolí Kunratického potoka, PP Modřanská rokle
kapr obecný (Cyprinus carpio) - PP Údolí Kunratického potoka, PP Lítožnice
mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) – PR Mýto, PP Údolí Kunratického potoka, PR Údolí Únětického potoka, PR Prokopské údolí, PP Modřanská rokle
mník jednovousý (Lota lota) – PR Mýto
okoun říční (Perca fluviatilis) – PP Meandry Botiče, PR Mýto, PP Obora v Uhříněvsi, PP Údolí Kunratického potoka, PR Údolí Únětického potoka, PP Modřanská rokle, PP Lítožnice
candát obecný (Sander lucioperca) – PP Meandry Botiče
úhoř říční (Anguilla anguilla) – PR Divoká Šárka, PP Meandry Botiče, PR Mýto, PP Údolí Kunratického potoka, PR Prokopské údolí

Diskuze: 

Studie ukázala na mnohé prozatím neznámé skutečnosti o biotě vodních toků na území všeobecně prozkoumaného území Prahy. Podobné komplexní vyhodnocení by si zasloužily i části toků, jež nepodléhají územní ochraně, jinak jsou informace pouze fragmenty, z nichž se celkový stav dá sotva zrekonstruovat a návrhy ochranářského managementy nemusí vést k reálnému zlepšení stavu.
Přesto je zřejmé, že z pohledu nápravy aktuálního stavu je významné především odstranění nefunkčních prvků regulace toků, případně jejich zprůchodnění, a to zejména v tocích s přirozenými populacemi původních druhů.
Jediným zásahem, který by mohl vylepšit stávající stav v Rokytce v rámci PR Mýto je případné rozvolnění cca 300m dláždění v horní části PR. Při této revitalizaci by ale muselo být obzvláště dbáno na to, aby nedošlo k žádnému poškození toku a zde žijících živočichů v níže položených pasážích. Z hlediska rybářského hospodaření je možné doporučit utlumení vysazování mníka jednovousého a vyloučení zvažovaného vysazování pstruha duhového, který by působil především na populaci střevle potoční příliš vysokým predačním tlakem.
Pro zlepšení stavu toků na území PR Údolí Únětického potoka je možné především uvažovat o zrušení dlážděného skluzu v Horoměřickém potoce nad soutokem s Únětickým potokem. Toto opatření by umožnilo podzimní migraci pstruhů, kteří by se zde mohli přirozeně rozmnožovat.
Dalejský potok v PR Prokopské údolí je poškozen především silnou fragmentací. Uvažovat o dílčích úpravách vedoucích k zprůchodnění malé části toku je proto bezpředmětné, doporučujeme se tokem zabývat komplexně v celé jeho délce. Priorita migračního kontinua je odvislá také od způsobu rybářského hospodaření. Aktuální stav je nastaven na maximalizaci produkce za vhodně uváženého potenciálu toku a tato strategie je zde z hospodářského hlediska velice úspěšná. Současně je ale nutné rezignovat na možnost obnovy přirozeného společenstva nebo zvážit (v součinnosti s ČRS!) ponechání (alespoň části) toku přirozené reprodukci. Při druhé variantě by měl Dalejský potok přibližně řádově nižší početní produkci, ale byly by v něm zastoupeny všechny věkové kategorie pstruha obecného (část starších ryb by bylo možné odlovovat) a byl by možný rozvoj populací dalších druhů (mřenek, hrouzků, jelců ad.). V Prokopském potoce je v návaznosti na rozhodnutí řešení situace na Dalejském potoce možné zvážit odstranění nefunkčních zbytků regulace pro zlepšení celoroční migrační průchodnosti a odstranění (především esteticky rušivé) regulace v části toku nad koupalištěm.
Ochrana Říčanského potoka na území PP Obora v Uhříněvsi je závislá na zlepšení kvality vody, doporučena je kontrola především odběrem vzorků u odpadu ČOV v horní části PP. Podobně v případě Kunratického potoka v PP Údolí Kunratického potoka a Blatovského potoka na území PR Klánovický les – Cyrilov je hlavním ochranářským nástrojem kontrola kvality vody, především odběrem vzorků u odpadu ČOV.
Také část Libušského potoka v rámci PP Modřanská rokle nad retenční nádrží silně trpí znečištěním vody a je velice vhodné tuto problematiku urychleně řešit. Následovat by měla revitalizace regulovaného úseku narušením (odstraněním) dláždění toku.

Závěr: 

Malé vodní toky v ZCHÚ na území Hl.m. Prahy jsou většinou dobře zachovalé z hlediska hydromorfologie, společenstva ryb jsou však silně ovlivněna a vzdálena přirozené struktuře. Hlavní příčinou je fragmentace povodí, rybniční hospodaření, špatná kvalita vody a sekundárně též rybářský management v samotných tocích.

Grafické přílohy: 
Společenstvo ryb v PP Meandry Botiče
Společenstvo ryb v PP Mýto
Společenstvo ryb v PP Obora v Uhříněvsi
Společenstvo ryb v PP Údolí Kunratického potoka
Společenstvo ryb v PP Údolí Únětického potoka
Společenstvo ryb v Prokopském potoce v PR Prokopské údolí
Společenstvo ryb v PP Modřanská rokle
Společenstvo ryb v PP Lítožnice
Zadal: 
Jan Dušek
www.sfzp.cz ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání www.perlorodkaricni.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.