Webinář – Ochrana přírody na Šumavě (věda, ideologie, propaganda, realita)

V tomto webináři je prezentována problematika ochrany přírody z pohledu Jaroslava Vrby, bývalého člena vědecké rady NP Šumava a specialisty na výzkum acidifikace šumavských jezer.

K pochopení situace na Šumavě je zapotřebí znát historické souvislosti, vědecká fakta, sociálně-ekonomické faktory i působení politické sféry a různých zájmových skupin. Je zřejmé, že otázka Šumavy není zdaleka jen otázkou diskuse o směřování ochrany přírody v národním parku, ale zřetelně se zde promítají politické vlivy. Od roku 2011 došlo k dosazení politicky orientovaného ředitele národního parku. Od té doby není prioritou v národním parku ochrana přírody, ale ochrana lesa a dochází k odklonu od vědeckých poznatků. Naopak, věda se zneužívá k propagandistickým účelům.
Na Šumavě existují v mnoha ohledech značné rozdíly mezi českou a bavorskou stranou. Na bavorské straně vždy existovala značná politická podpora NP Bavorský les, byly zde cíleně využívány dotace, vyskytuje se zde původní obyvatelstvo, které má vztah k území a zajišťuje rozmanitost různých služeb. Obce nejsou součástí národního parku, je kladen důraz na přírodní procesy a na vědecký přístup. Na rozdíl od Bavorska je politická situace na české straně Šumavy velmi nestabilní, projevuje se nekoncepčnost ochrany přírody i regionálního rozvoje i rozkolísanost v důsledku politických tlaků. Velký vliv měla fragmentace prvních zón v roce 1995, která vznikla jako důsledek boje s kůrovcem. Z původních 22% první zóny v roce 1991 došlo ke značné fragmentaci.
Ochrana přírody v národním parku by měla být založena na dosavadních vědeckých poznatcích z Šumavy. V roce 2010 byla vydána publikace pod názvem „Co vyprávějí šumavské smrčiny“, ve které jsou shrnuty poznatky o fungování horských smrčin. Smrk se na Šumavě vyskytuje podstatně´déle, než zde započalo cílené lesnické hospodaření. Smrk na Šumavě nepotřebuje péči lesníka, aby docházelo k přirozené obnově. Je zapotřebí počítat se skutečností, že vichřice na Šumavě jsou a vždycky byly. Za posledních třicet let byly orkány o síle Kyrilla zaznamenány asi dvacetkrát. Kůrovec (tj. lýkožrout smrkový) se na Šumavě vyskytuje od té doby, co se zde vyskytuje smrk. Velká kůrovcová přemnožení se objevují zhruba jednou za dvě stě let. V dobách, kdy dospějí dostatečně velké plochy zralých lesů, se pravděpodobnost velkých polomů způsobených velkou vichřicí zvyšuje. Současné problémy s kůrovcem jsou umocněny labilitou smrkových porostů vysázených v nižších polohách Šumavy. Kůrovce není možné vymýtit, je součástí přirozených horských smrčin. V nižších polohách Šumavy je možné problému předejít přeměnou smrkových porostů na smíšené lesní porosty s odpovídajícími stanovištně původními dřevinami. Současně je zde možné používat přírodě blízké způsoby ochrany lesa. Kůrovec je klíčovým prvkem horských smrčin, který ovlivňuje jejich rozmanitost. Ve střední Evropě se v současnosti projevují změny klimatu. Oteplování oslabuje smrky a zároveň podporuje výskyt kůrovce. Současně se zvyšuje frekvence vichřic. Za posledních deset let dochází k nárůstu průměrné teploty a častějším jarním přísuškům. Velký význam má tlející dřevo, které by mělo být ponecháno na stanovišti v místních chudých podmínkách. Na asanovaných plochách hrozí na rozdíl od odumřelého lesa značná eroze a ochuzení půdního horizontu. Na holině teplota povrchu významně kolísá v rozpětí 30 – 40° C a mnoho druhů takovéto kolísání teplot nepřežije. Oproti polovině dvacátého století došlo k úbytku vápníku a hořčíku v půdě a naopak ke zvýšené koncentraci toxického hliníku. Smrky koření potom mělce, protože se snaží uniknout toxickému kyslíku. Zhoršené půdní podmínky potom ovlivňují celé ekosystémy horských smrčin.
O Šumavě je tradována celá řada mýtů, nepravd a polopravd. Jednou z nich je, že odumírání lesů na Šumavě zvyšuje pravděpodobnost povodní. Je ale prokázáno empiricky, že po odumření lesa nedošlo k žádným zvýšeným průtokům. Vědci chtějí rozsáhlé bezzásahové zóny, kam nemůže veřejnost a kde mohou provádět svoje experimenty. Ve skutečnosti ale jsou vědci pro zpřístupnění určitých partií tak, aby turisté měli možnost si „prožít přírodu“ na Šumavě a zároveň, aby nedocházelo ke zbytečnému rušení druhů, které jsou předmětem ochrany.
Jedním z důvodů současné situace na Šumavě je to, že ochrana přírody od samého počátku nezvládla komunikaci s regiony a občany, nedostatečně vysvětlovala, jaká jsou opatření, nikdo se od počátku nezajímal o problémy regionů. V současné době je obtížné najít společnou řeč s místním obyvatelstvem a přitom nerezignovat na ochranu přírody. Možným řešením je najít dobrého profesionálního facilitátora a zkoušel najít kompromis mezi zúčastěnými stranami. Je zřejmé, že nalezení rovnováhy mezi všemi zúčastněnými vyžaduje mnoho času. Na německé straně také trvalo jednu generaci, než obyvatelstvo pochopilo, že národní park může být v důsledku prospěšný celému regionu.

www.sfzp.cz ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání www.perlorodkaricni.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.