Způsobuje elektrolov plůdku ryb a manipulace s ním zvýšenou mortalitu?

Verze PDF

Bodový odlov plůdku pomocí elektrolovu se stal široce využívanou metodou pro monitoring plůdku ryb (věková kategorie 0+). Tato metoda však může mít i určité negativní následky na zdraví ryb, které mohou vést až k úmrtí ryb. Míra mortality závistí na řadě faktorů, jejichž studiu bylo věnováno hodně pozornosti, z důvodu etických i vědeckých. Autoři zjistili, že míra mortality vyvolaná elektrolovem a následnou manipulací s plůdkem závisí na 1) druhu ryby, 2) velikosti ryby 3) vodivosti vody a nastavení parametrů el. agregátu (trvání elektrolovu, velikost napětí, typ proudu a v případě pulzního proudu také frekvence, typ pulzů a přestávka mezi pulzy. Negativní následky způsobené elektrolovem se obvykle projeví jako zranění (krevní sraženiny, poranění páteře), okamžité nebo opožděné úmrtí.
Okamžitá mortalita způsobená elektrolovem spojeným s následnou manipulací (determinace do druhu, měření) byla v rámci této studie kvantifikována v přirozeném prostředí na řece Moravě během rutinního monitoringu ryb věkové kategorie 0+. Pro tuto studii bylo vybráno pět druhů z čeledi kaprovitých (Cyprinidae), kterých bylo v rámci monitoringu naloveno nejvíce: hořavka duhová (Rhodeus amarus), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), parma obecná (Barbus barbus), plotice obecná (Rutilus rutilus). Při odlovech bylo použito relativně bezpečné frekvence pulzního stejnosměrného proudu (225 V, 73 Hz) a přestávka mezi pulzy (60%). Zároveň byl nastaven krátký čas expozice (3s), který je pro ryby mnohem bezpečnější než kontinuální lovení.
Získané výsledky byly statisticky zpracovány a vyplynulo z nich, že:

  • Celková mortalita (hodnocená 5 hod. po expozici) sledovaných ryb věkové kategorie 0+ byla 3%.
  • Mortalita se lišila mezi jednotlivými druhy ryb: jednoznačně nejvíc utrpěly oukleje (17,4%), potom plotice (2,6%), hořavka (2,5%), parma (1,9%) a jelec tloušť (1,4%).
  • Mortalita klesala s rostoucí délkou ryby (SL), nejvyšší byla u ryb < 35 mm.
  • U některých druhů se lišila mortalita v závislosti na délce použité anody (10, 20 nebo 30 cm): u oukleje byla o něco nižší při 20-centimetrové anodě, naopak u hořavky a plotice byla nejvyšší při použití téže anody.
  • Celkový počet ryb ve sběrné nádobě nebo čas v ní strávený neměly signifikantní vliv na mortalitu.

Celková mortalita plůdku nebyla zanedbatelná (3%), hodnota je ale ovlivněna zejména vysokou mortalitou oukleje (17%). Vysoká mortalita u ouklejí možná souvisí s obecně velkou citlivostí na jakékoliv manipulace s nimi a na stres.
Oproti výše uvedeným výsledkům uvádí řada jiných autory citovaných literárních zdrojů mortalitu vzrůstající s délkou ryb, což může být dáno dobře vyvinutým svalstvem dospělých ryb a páteř je pak smrštěna větší silou. Okamžitá a proto více viditelná smrt bývá ale častěji pozorována u juvenilních jedinců spíš než u dospělých.
Použití různě dlouhých anod při elektrolovu neprokázalo oproti očekávání jednoznačný vliv na míru mortality. Možná vysvětlení nejednoznačné závislosti jsou dvojí: 1) při odlovu v terénu není možné kontrolovat vzdálenost ryby od elektrody, v jejíž blízkosti je nejvyšší napětí a také 2) do studie byl záměrně zahrnut vliv manipulace s rybami, které jsou běžné při rutinním monitoringu ryb. V každém případě se ale zdá, že při použití nejkratší anody (10 cm) nedošlo u ryb věkové kategorie  0+ ke zvýšené mortalitě oproti případům, kdy byla k elekrolovu použita větší anoda.

Využitelné výstupy: 

Autoři článku považují prokázanou mortalitu u ryb 0+ za nevýznamnou s ohledem na to, že mortalita plůdku je přirozeně vysoká a že při bodovém odlovu bývá ovlivněna pouze malá část celého společenstva. V nížinných tocích, kde často zakalená voda neumožňuje přímá pozorování, je průzkum a odlov pomocí el. agregátu ryb 0+ vhodnou a po etické stránce akceptovatelnou metodou, v případě, že jsou minimalizovány škodlivé vlivy na zdraví ryb.
Z článku lze vyvodit následující doporučení – jak bezpečně postupovat při odlovech plůdku pomocí elektrického agregátu:

  • Méně škodlivý je bodový odlov
  • Důležité je nastavení elektrického agregátu: zvolit bezpečnou frekvenci pulzního stejnosměrného proudu a vhodnou přestávku mezi pulzy
  • Vhodnější je krátká doba expozice (např. 3s) než kontinuální odlov.
  • Zredukovat jakékoli manipulace s rybami na nezbytné minimum.
Grafické přílohy: 
Způsobuje elektrolov plůdku ryb a manipulace s ním zvýšenou mortalitu?
Zdroj: 
Janáč M., Jurajda P. 2011. Mortality induced by electrofishing and handling in five young-of-the-year cyprininds: effect of fish size, species and anode size. Journal of Applied Ichthyology 27: 990-994. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1439-0426.2011.01764.x/pdf
Zadal: 
Kateřina Kolaříková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.