Změny ve společenstvech rovnokřídlých na chráněných středoevropských suchých trávnících

Verze PDF

V této studii zopakovali autoři průzkum rovnokřídlých v lučních rezervacích na východě Německa po 40 letech od provedení prvního podrobného průzkumu v letech 1963 - 1967. Studie umožnila sledovat změny v biologické rozmanitosti na lokalitách, kde ochranářská strategie zabránila významným změnám vzhledem k měnícímu se využití krajiny v posledních padesáti letech. Mnohorozměrná analýza odhalila, že se v jednotlivých regionech vyskytovala odlišná společenstva rovnokřídlých. Regiony si uchovaly „své“ odlišné druhy i během období 40 let, ačkoli byly zaznamenány mírné posuny v druhovém složení společenstev. Oproti očekáváním byla druhová společenstva překvapivě konstantní, alespoň vzhledem k prezenci/absenci. Nedošlo k celkové změně v druhové pestrosti ani v počtu druhů zařazených v červeném seznamu. Změny v druhovém složení zaznamenány byly, ale byly poměrně malé a pouze několik málo druhů vykazovalo zjistitelný trend. Změny v druhovém složení byly spjaty s šířením křovin na některých lokalitách, zatímco vliv širšího krajinného kontextu nebyl zjištěn. Nicméně došlo ke snížení ve frekvenci výskytu sarančat (Caelifera) a naopak ke zvýšenému zastoupení kobylek (Ensifera). Nedostatek významných změn ve společenstvech rovnokřídlých může být důsledkem jejich ekologie. Vzhledem k tomu, že se jedná o polyfágy, mohou být odolnější ke změnám v prostředí než jiné specializovanější skupiny hmyzu. Z hlediska ochranářských strategií lze konstatovat, že pastva byla účinnější než sečení a vyřezávání křovin. Management uplatňovaný na lokalitách se ukazuje účinným pro dlouhodobé zachování kobylek a do určité míry i sarančat a je žádoucí v něm nadále pokračovat.

Využitelné výstupy: 

V této studii prezentují autoři dlouhodobé srovnání výskytu rovnokřídlých, kteří patří mezi preferované taxonomické skupiny při hodnocení vlivu na životní prostředí a při ochranářském monitoringu ve střední Evropě. Publikovaná data o dlouhodobých trendech pro tuto skupinu chybějí. V této studii zopakovali autoři průzkum rovnokřídlých v lučních rezervacích na východě Německa po 40 letech od provedení prvního podrobného průzkumu v letech 1963 - 1967. Studie umožnila sledovat změny v biologické rozmanitosti na lokalitách, kde ochranářská strategie zabránila významným změnám vzhledem k měnícímu se využití krajiny v posledních padesáti letech. Rovnokřídlí byli sledováni na 26 lokalitách v Durynsku, Sasku a Braniborsku. Každá lokalita byla znovunavštívena v létě a na podzim 2008 a 2009. Druhy byly zjišťovány smýkáním vegetace. Rovněž byly nahrávány a určovány akustické projevy rovnokřídlých. Údaje o výskytu druhů byly typu prezence/absence.
Celkem bylo zjištěno 35 druhů rovnokřídlých v obou průzkumech. Ve studii z šedesátých let 29 druhů, v současné studii 32 druhy. Druhová pestrost jednotlivých ploch se lišila mezi regiony, ale ne mezi sledovanými obdobími. Alespoň polovina ze zaznamenaných druhů patří mezi ohrožené taxony alespoň v jednom regionu. Počet chráněných druhů poklesl v Braniborsku a Sasku, naopak mírně se zvýšil v Durynsku. Tettigonia viridissima se vyskytovala v šedesátých letech pouze na 4% lokalit, v recentním výzkumu ale ve 31% ploch. Phaneroptera falcata zvýšila své zastoupení ze 4% na 23%, zatímco Myrmeleotettix maculatus poklesl z 42 na 15%.
Mnohorozměrná analýza odhalila, že se v jednotlivých regionech vyskytovala odlišná společenstva rovnokřídlých. Regiony si uchovaly „své“ odlišné druhy i během období 40 let, ačkoli byly zaznamenány mírné posuny v druhovém složení společenstev. Metrioptera bicolor  a Decticus verrucivorus jsou typickými druhy pro Braniborsko, zatímco Stenobothrus nigromaculatus a Chorthippus vagans jsou omezeny na Durynsko. Vzorky ze Saska jsou charakteristické vysokým zastoupením druhu Chorthippus parallelus a výskyt druhu Leptophyes albovittata je také omezen na tuto oblast. Výsledky potvrdily signifikantní vztah mezi společenstvy rovnokřídlých a rostlinnými společenstvy.
Cílem studie bylo vyhodnotit dlouhodobé změny v rozmanitosti a druhovém složení společenstev rovnokřídlých. Oproti očekáváním byla druhová společenstva překvapivě konstantní, alespoň vzhledem k prezenci/absenci. Nedošlo k celkové změně v druhové pestrosti ani v počtu druhů zařazených v červeném seznamu. Změny v druhovém složení zaznamenány byly, ale byly poměrně malé a pouze několik málo druhů vykazovalo zjistitelný trend. Změny v druhovém složení byly spjaty s šířením křovin na některých lokalitách, zatímco vliv širšího krajinného kontextu nebyl zjištěn. To je v rozporu s některými současnými studiemi, které zdůrazňují vliv krajinného kontextu na složení místních společenstev. Nelze ale vyloučit, že změny zjištěné na základě interpretace leteckých snímků nepostihly některé typy změn v biotopech určující pro výskyt rovnokřídlých.
Nicméně došlo ke snížení ve frekvenci výskytu sarančat (Caelifera) a naopak ke zvýšenému zastoupení kobylek (Ensifera). Na sledovaných lokalitách byli zástupci kobylek spíše generalisty a ty druhy, které se šířily, vykazovaly preferenci pro alespoň částečně zalesněné lokality. Sarančata zahrnovala specialisty vázané na holou půdu a řídkou vegetaci.  Typickým zástupcem této skupiny je Myrmeleotettix maculatus, u nějž jako u jediného druhu došlo k významnému poklesu ve frekvenci výskytu.
Nedostatek významných změn ve společenstvech rovnokřídlých může být důsledkem jejich ekologie. Vzhledem k tomu, že se jedná o polyfágy, mohou být odolnější ke změnám v prostředí než jiné specializovanější skupiny hmyzu. Trendy zjištěné u rovnokřídlých nemusí nutně odrážet trendy jiných hmyzích skupin. Některé více specializované skupiny mohou reagovat dramatičtěji i na mírné změny v prostředí.
Z hlediska ochranářských strategií lze konstatovat, že pastva byla účinnější než sečení a vyřezávání křovin. Management uplatňovaný na lokalitách se ukazuje účinným pro dlouhodobé zachování kobylek a do určité míry i sarančat a je žádoucí v něm nadále pokračovat.

Zdroj: 
Schuch S., Bock J., Leuschner Ch., Schaefer M., Wesche K. 2011: Minor changes in orthopteran assemblages of Central European protected dry grasslands during the last 40 years. Journal of Insect Conservation 15: 811-822. http://link.springer.com/article/10.1007/s10841-011-9379-6/fulltext.html
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.