Změny na přechodu mezi vodou a souší: invaze nepůvodních pobřežních rostlin negativně ovlivňuje suchozemské bezobratlé

Verze PDF

Pobřežní zóny jsou komplexní, dynamické stanoviště, která hrají klíčovou roli ve fungování říčního ekosystému. Suchozemští bezobratlí tvoří velkou část diverzity pobřežních stanovišť a usnadňují přechod energie mezí vodními a suchozemskými systémy. Cílem této studie bylo porovnat vliv Fallopia japonica (křídlatka japonská) a Impatiens glandulifera (netýkavka žláznatá) na složení společenstva suchozemských bezobratlých živočichů a vyhodnotit relativní dopad těchto dvou druhů rostlin s ohledem na lokální faktory prostředí (organický obsah půdy a struktura původního rostlinného společenstva).

Na území centrálního a jižního Skotska byli suchozemští bezobratlí shromážděni z 20 lokalit toků 1.–4. řádu, a to v průběhu června a srpna spolu s údaji o fyzických vlastnostech a využití půdy. Pro dosažení co nejpřesnějších komplexních odhadů diverzity suchozemských bezobratlých byla zvolena parataxonomie a klasifikace morfodruhů, přičemž se také minimalizovalo riziko zkreslených odhadů individuální početnosti způsobených chybami v taxonomické identifikaci. Nejběžnějšími taxonomickými skupinami z hlediska početnosti byli roztoči (Acari) (25 %) a brouci (Coleoptera) (24 %), následováni dvoukřídlými (Diptera) (13 %) a chvostoskoky (Collembola) (12 %). Zbylí jedinci byli zastoupeni okřídlenými individui z řádů polokřídlých (Hemiptera) a blanokřídlých (Hymenoptera). Nižší míra odchytu těchto dvou řádů je pro studie, ve kterých se živočichové odchytávají pomocí zemních padacích pastí typická. Hojnější výskyt Fallopia japonica a Impatiens glandlifera snižoval na úrovni individuální vzorkovací škály celkovou početnost bezobratlých a diverzitu morfodruhů , a naopak zvyšoval prostorovou heterogenitu bezobratlých v plošném měřítku. Impatiens glandulifera snižovala svou zvyšující se početností diverzitu morfodruhů v plošném měřítku, u Fallopia japonica nebyl tento jev pozorován. Vyšší počet morfodruhů suchozemských bezobratlých živočichů signifikantně souvisel s neinvadovanými lokalitami. 20 morfodruhů bezobratlých živočichů bylo signifikantně asociováno s neinvadovanými lokalitami oproti 8 morfodruhům vyskytujícím se na lokalitách invadovaných. Nejvýznamnějším indikátorem ploch invadovaných rostlinami Fallopia japonica a Impatiens glandlifera byla přítomnost morfodruhů náležících do řádu roztočů (Acari).

 

Využitelné výstupy: 

 

Nepůvodní invazivní rostliny byly asociovány nejen se sníženou početností morfodruhů suchozemských bezobratlých živočichů, ale i s alfa a beta diverzitou. Tyto rostliny ovlivňovaly početnost a diverzitu morfodruhů suchozemských bezobratlých živočichů ve větším rozsahu než lokální podmínky prostředí, což demonstruje jejich schopnost ovlivnit ekosystém, který invadují.

Měřitelné a značné dopady výskytu nepůvodních invazivních rostlin na původní rostlinná společenstva jsou evidentní, což může ovlivnit přenos energie a další vazby mezi suchozemskými a vodními systémy napříč řadou trofických úrovní.

Grafické přílohy: 
Změny na přechodu mezi vodou a souší: invaze nepůvodních pobřežních rostlin negativně ovlivňuje suchozemské bezobratlé
Zdroj: 
Seeney A., Eastwood S., Pattison Z., Willby N. J., Bull C. D. (2019) All change at the water’s edge: invasion by non-native riparian plants negatively impacts terrestrial invertebrates. Biol. Invasions 21: 1933–1946 pp. https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10530-019-01947-5
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.