Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích

Verze PDF

Autoři s využitím dendro-ekologické mezisezónní analýzy (na základě údajů o srážkách, teplotě, srovnání výšky podzemní vody a výšce hladiny za posledních 60 let) vyhodnotili zvýšená rizika mortality dubu letního (Quercus robur) v lužních lesích v okolí řeky Sávy a svá zjištění doplnili i příspěvky k praktickému managementu těchto porostů.
Nejvýraznější sledovanou environmentální proměnnou z hlediska stavu lužních lesů na řece Sávě za posledních 60 let se ukázala být výška vodní hladiny. Pokles průměrné výšky vodní hladiny a zvýšení průměrné teploty (v posledních 30 letech) se promítlo do zvýšené mortality lužních lesů a snížení jejich meziročních přírůstů. Největší korelace mezi sledovanými proměnnými a jejich časovou působností v průběhu roku vykazoval duben, květen, červen a červenec.

Využitelné výstupy: 

Byl zaznamenán pokles v míře meziročních přírůstků a ve snížení radiálního růstu kmenů všech sledovaných skupin. Zvláště patrné je to na přírůstech roku 1970 ve srovnání s léty 2003, 2007 a 2012, které patřily mezi nejsušší v Srbsku zaznamenané. Průběžně se také zvyšoval počet stromů nuceně kácených.
Všechny sledované typy porostů (nedotčené „panenské“porosty, obhospodařované různověké porosty i řádně obhospodařované lesy s prostorově rozvolněným porostem) vykazovaly stejný trend.
Zaznamenané křivky TRW (individuální meziroční přírůsty letokruhů) starších stromů byly stabilnější.
Středněvěké porosty obecně vykazovaly větší variabilitu (pravděpodobně díky jejich vyšší adaptibilitě a hospodářským zákrokům), podobně proměnlivý byl i stav v porostech přísně chráněných lesů (které byly bez jakýchkoliv lesnických zásahů).
Korelace mezi radiálním růstem kmene a průměrnou výškou hladiny se ukázala být průkazná u všech pěti sledovaných kategorií porostů v měsících duben, květen, červen, červenec a srpen (za roky 1951-2012).
Průměrná teplota měla negativní dopad na růst během jara a léta. Obecně měla nižší dopad na růst středněvěkých stromů.
Naměřené srážky se neprokázaly jako průkazný faktor s přímým dopadem na růst stromů, s výjimkou měsíce května. Mnohem výraznější (a prokazatelný) efekt mělo průměrné zvýšení teploty a pokles vodní hladiny.
Autoři považují za zásadní zjištění, že se vliv výšky hladiny vody a teploty promítl do všech sledovaných skupin porostů (jejich fyziologické odpovědi), bez ohledu na jejich věk či půdní charakteristiky.
Výška hladiny řeky Sávy kolísá mezisezónně a meziročně až o osm metrů.
Autoři doporučují v rámci managementu sledovaných porostů: a) zvýšení hladiny podzemní vody (přepouštěním kanálů, řízeným zaplavováním) v obdobích sucha pokud to bude možné; b) podpořit regeneraci sledovaných lesů přírodě blízkým způsobem; c) podpořit výsadbu smíšených lesů (protože doubravy s příměsí ostatních druhů extrémním suchům lépe odolávaly).

Grafické přílohy: 
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Změna vodního režimu zvyšuje mortalitu dubů v lužních lesích
Zdroj: 
Stojanović, B. D., Levanič, T., Matović, B., Orlovic, S., Growth decrease and mortality of oak floodplain forests as a response to change of water regime and chmate, Eur J Forest Res (2015) 134, pp.: 555–567
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.