Změna krajiny a proces urbanizace v Evropě

Verze PDF

Urbanizace, vliv dopravních sítí a globalizace jsou hlavní síly, které v současnosti mění a utvářejí krajinu. Nyní urbanizace neovlivňuje jen růst měst, ale i venkovskou krajinu, protože dochází k homogenizaci existující rozmanitosti krajiny a vzniká rozsáhlý chaotický vzor. Současný vysoký stupeň urbanizace byl způsoben průmyslovou revolucí a jejími následky a jejím důsledkem je, že v severní Americe a západní Evropě 80 – 90 % lidí žije ve městech. Ke změnám krajiny bude docházet dál, protože tito lidé z měst rozhodují o dalším vývoji venkova. Otázkou zůstává, kolik země je už urbanizováno, jak je tradiční krajina ovlivněna a kolik z ní bude zachováno i v budoucnosti.

Využitelné výstupy: 

Města se chrání, kolem nich jsou vytvářeny státy a jsou to důležité uzly obchodních cest. Dokud nebyla dostatečně vyvinutá dopravní síť a cesta mezi městy trvala dny nebo týdny, byly vytvářeny dva typy městských vzorů:

  1. jedno dominující město s okolím (Paříž, Londýn, Konstantinopol, Hanzovní města)
  2. shluk blízkých měst (Flandry, severní Itálie)

Od 18. století se města začala rozrůstat do krajiny a jejich růst byl podpořen rychlejší hromadnou dopravou (železniční, lodní), ke které se po Druhé světové válce přibyla osobní automobilová. Dopravní síť výrazně poznamenala krajinu. Urbanizace může být rozdělena do několika fází: urbanizace, suburbanizace (růst populace i na okrajích urbanizační zóny), disurbanizace (pokles populace) a reurbanizace (u cyklického modelu). Koncept diferenciální urbanizace předpokládá, že urbanizace postupně ovlivní celou krajinu, protože po nárůstu populace soustředěném do jednoho místa dojde k rozptylu do celé oblasti (předměstí, blízká menší města a vesnice). Křivky fáze urbanizace se liší mezi severní Evropou, Francií, severní Itálií a jižní Evropou. Koncept Funkční Městské Oblasti (FMO) zahrnuje zastavené části i volný prostor mezi nimi.
Růst velkých měst má hvězdicový tvar, protože probíhá od centra podél hlavních dopravních cest. Jako příklad je uveden Brusel. V tomto vzoru urbanizace můžou přetrvat malá místa s venkovským charakterem. Pokud dojde k zpřístupnění vesnice, může také nastat urbanizace, ale její vzor je asymetrický. I u vzdálených vesnic může dojít k urbanizačnímu procesu podle různých vzorů a důležitou roli opět hraje přístupnost vesnice a křižovatky.
Vzdálené a špatně přístupné venkovské oblasti můžou být opuštěny, venkov ovlivněný urbanizací se stává složitějším a multifunkčně využívaným místem a tradiční krajiny se svými kulturními a ekologickými hodnotami se stávají roztříštěnými. Urbanizace dává krajině nový vzor tím, že mění hustotu populace, ekonomickou aktivitu oblasti a mobilitu.

Grafické přílohy: 
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 6
Obr. 7
Zdroj: 
Antrop M. 2004: Landscape change and the urbanization process in Europe. Landscape and Urban Planning 67: 9-26
Zadal: 
Michala Zelenková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.