Zhodnocení vlivu přírodě blízké těžby dřeva na společenstva hub

Verze PDF

Ke zmírnění současných ztrát biodiverzity a ekosystémových funkcí spojených s lesnickým hospodařením jsou vyvíjeny nové metody těžby dřeva šetrné k lesnímu prostředí. Vliv tohoto šetrného managamentu na zakládání houbových společenstev odpovědných za ekosystémové funkce zůstával doposud pominut. Autoři zjistili, že metody přírodě blízké těžby dřeva nejsou schopny napodobit přírodní procesy odpovědné za vznik houbových společenstev, což může znamenat vážné ohrožení ekosystémových funkcí s nimi spojených.

Využitelné výstupy: 
  • koncept přírodě blízkého kácení vznikl v půli 20. století jako způsob ochrany biodiverzity a podpory ekosystémových funkcí. Koncept strategie spočívá v selektivním kácení stromů, které umožní přirozenou regeneraci porostu, ovšem i zde dochází k odstraňování přerostlých či mrtvých stromů.
  • navzdory snahám lesnického managementu o šetrnost roste množství důkazů, že i tento nový management vede ke ztrátě druhů a nežádoucím změnám ve složení společenstev. Autoři se rozhodli tento jev otestovat a jako modelové společenstvo si vybrali houby.
    • rozmanitost houbových skupin v rámci společenstev je hlavním pohonem určitých zásadních ekosystémových procesů, jako např. tok a distribuce živin.
  • jako modelové území byl vybrán jihoněmecký Steigerwald. Zhruba 70 % jeho rozlohy pokrývá listnatý les, kde převažují bukové (Quercus sylvatica) porosty. Autoři zde vytyčili 69 výzkumných ploch pokrývající porosty hospodářské a porosty chráněné, bezzásahové.
  • doposud neexistuje ucelený rámec pro hodnocení intenzity managementu, autoři pro tento účel použili CCA analýz využívajících údajů o stáří porostů a množství mrtvého dřeva, souší a náletových jehličnanů.
  • na výzkumných plochách bylo dohromady zajištěno 303 druhů hub (průměrně 29 druhů na jednu plochu). 67 druhů patřilo k půdním saprotrofům, 76 byly ektomykorhizní druhy a zbylých 160 tvořily dřevokazné houby.
  • výsledky analýz (viz Příloha 1, 2, 3) houbových společenstev ukázaly zajímavé kontrasty. Funkční diverzita půdních a dřevních saprotrofních hub klesala s rostoucí intenzitou managementu. Oproti tomu fylogenetická diverzita u půdních saprotrofů poklesla jen nepatrně, u dřevokazných hub ale více než výrazně vzrostla. Ektomykorhizní houby vykázaly obdobný kontrast - fylogenetická diverzita klesala a funkční diverzita rostla s rostoucí intenzitou managementu.
  • z výsledků vyplývá, že hodnocení dopadu managementu na ekosystémové funkce čistě podle počtu druhů nemá žádnou informační hodnotu. Kombinovaný funkčně-fylogenetický přístup odhalil zajímavé informace o struktuře houbových společenstev - ze získaných výsledků lze soudit, že v lesních ekosystémech hraje významnou roli další doposud neuvažovaná skupina hub.
Grafické přílohy: 
Závislost funkčně-fylogenetických charakteristik houbových společenstev na intenzitě managementu
Závislost diverzity a) půdních saprotrofních hub, b) ektomykorhizních hub a c) dřevokazných hub na intenzitě daného managementu
Změny druhových charakteristik půdních saprotrofních hub v závislosti na měnící se intenzitě managementu
Zdroj: 
Bӓssler C., Ernst R., Cadotte M., Heibl Ch., Müller J. (2015): Near-to-nature logging influences fungal community assembly processes in a temperate forest
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.