Zhodnocení umělých hnízd jako nástroje ochrany tří lesních dravců, případová studie z Finska

Verze PDF

Vlivem intenzívního lesního hospodářství dochází k úbytku starých mohutných stromů kvůli rapidnímu omlazování porostů. Větší jestřábovití dravci tak přichází o vhodná místa, která by udržela masu konstrukce jejich hnízd. Instalace umělých hnízd je běžný nástroj využívaný k navýšení počtu hnízdních příležitostí. Efektivita této praxe ale nebývá dostatečně zhodnocena. Autoři této práce zhodnotili účinek umělých hnízd na stávající populace jestřába lesního (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo) a včelojeda lesního (Pernis apivorus) ve Finsku. Výsledky práce zdůrazňují nutnost pečlivého plánování a posouzení obecně jakýchkoli zamýšlených ochranářských opatření.

Využitelné výstupy: 
  • instalace umělých hnízd je běžnou metodou navýšení hnízdních příležitostí pro lesní dravce
    • jejich použitím lze zmírnit dopady mezidruhové a vnitrodruhové kompetice o prostor k zahnízdění
    • umělé hnízdo ušetří ptačímu páru čas, který by jinak strávil konstrukcí vlastního hnízda
    • dobře upevněná umělá hnízda jsou méně náchylná k pádům zapříčiněným špatnými povětrnostními podmínkami
    • umělá hnízda jsou konstruována tak, aby co nejvíc připomínala hnízda přírodní
      • základnu hnízda tvoří silnější prkna či dřívka připevněná k větvi, na ní je připevněn věnec svázaných větví, který je dále vystlán jemnými úlomky větévek
      • celá konstrukce je připevněná na bázi větví u kmene stromu
    • jde sice o běžně rozšířený nástroj k podpoře populačních počtů, avšak neexistují takřka žádné práce, které by zhodnotily jeho skutečný efekt na stav populací
  • autoři této práce se zaměřili na zhodnocení dopadu umělých hnízd na populace jestřába lesního, káně lesní a včelojeda lesního - jsou to druhy běžně rozšířené ve finských lesích, nicméně jejich populace zaznamenávají během posledních let stálý pokles
  • práce je založena na údajích z hnízdních karet evidovaných od roku 1982. Každá karta obsahuje údaje o hnízdícím druhu, lokalitě, typu hnízda (umělé vs. přírodní), jeho koordináty a předešlé návštěvě kroužkovatelů
    • podle přítomnosti vajec, skořápek, mláďat či jejich pozůstatků autoři stanovili, zda šlo o úspěšný pokus o rozmnožení či nikoli
  • autoři rozlišovali mezi úspěšným a neúspěšným zahnízděním, které bylo definováno podle přítomnosti vajec či skořápek. Také rozlišovali úspěšné a neúspěšné rozmnožení, kde za úspěch bylo považováno vyvedení alespoň jednoho mláděte, jež bylo posléze okroužkováno
  • autoři statisticky zhodnotili vliv zeměpisné polohy (délka+šířka), typu hnízda, vzdálenosti nejbližšího lidského osídlení a cest na hnízdní úspěch všech sledovaných dravců
    • data byla vyhodnocena za použití zobecněných smíšených lineárních modelů (GLMMs) (viz Přílohy 1, 2)
  • analýza ukázala, že počet úspěšných zahnízdění na umělých platformách byl nižší ve srovnání s přirozenými hnízdy. Tento nález platil pro všechny tři sledované druhy.
    • přítomnost antropogenních stanovišť neměla na tyto výsledky žádný vliv
    • hnízdní úspěšnost káně lesní klesala s rostoucí zeměpisnou šířkou, hnízdní úspěšnost zbylých dvou druhů nebyla zeměpisnou šířkou ovlivněn
  • přesné příčiny malého hnízdního úspěchu na umělých platformách jsou nejasné
    • autoři zamítli možnost, že by umělá hnízda byla instalována do nekvalitních habitatů. Vliv málo úživného prostředí by se promítl do menší velikosti snůšky, v rámci této práce se ale velikost snůšek nijak nelišila u žádného ze sledovaných druhů
    • tento nález je také v rozporu s poznatky hrstky studií, které se zabývaly účinkem umělých hnízd na populační stavy
      • pro orly a orlovce v Bělorusku byl zaznamenán vyšší hnízdní úspěch právě na umělých platformách
      • ke stejnému závěru došla studie orlovců z kanadského Saskatchewanu
      • výzkum finských orlovců ukázal, že jejich hnízdní úspěch na umělých platformách byl sice nižší, ale měli větší velikost snůšky
    • autoři této práce spekulují, že za výsledky těchto prací stojí rozdíly v konstrukci a instalací umělých hnízd
      • ve zmíněných pracích šlo o exponovaná hnízda připevněná na stožáry či vrcholky stromů. Zároveň byla tato hnízda konstruována pro větší dravce.
  • malý hnízdní úspěch na umělých platformách může potenciálně ovlivnit druhy s klesajícím trendem populace. Umělá hnízda nicméně představují užitečný nástroj k udržení populačních stavů.
    • hnízdní úspěch nezkušených mladých ptáků bývá nízký, ale nízký hnízdní úspěch je stále lepší než žádný pokus o zahnízdění
      • v místech, kde schází přirozená hnízdní stanoviště, může instalace umělých hnízd pomoct udržet či dokonce navýšit hustotu místní populace dravců
  • umělá hnízda se ale mohou stát ekologickou pastí v případě, že ptáci z jinak vyhovujících teritorií přejdou ke hnízdění na umělých hnízdech, kde je nižší hnízdní úspěšnost. Stejně tak, dojde-li k degradaci habitatu, může být pro dravce výhodnější, když si najdou nové lepší teritorium, než aby setrvali na umělých hnízdech v neúživném prostředí.
    • toto je případ právě jestřába lesního, který zůstává věrný místu, kde se vylíhl. Jde o tzv. filopatrický druh. Jestřábi jsou navíc vysoce teritoriální, najít prázdný okrsek tedy není jednoduché.
    • autoři doporučují, aby se budoucí výzkum zaměřil na věk ptáků využívajících umělá hnízda
    • výzkum by se též měl zaměřit na charakter kontextu krajiny - v rámci habitatu může být hnízdo umístěno vhodně, ale v krajinném rámci může být lesní porost příliš malý či fragmentovaný na to, aby poskytl dostatek potravních zdrojů hnízdícímu páru
  • neopatrná instalace umělých hnízd může zvýhodnit jeden druh na úkor druhého
    • umělá hnízda navýšila populace středních dravců, kteří následně nadměrnou predací způsobili pokles populací sýčka králičího (Speotyto cunicularia)
  • tato práce ukazuje na rozpor mezi očekávaným a praktickým výsledkem ochranářských zásahů, proto je nezbytné opatrně ale zároveň důsledně zhodnotit efektivitu současných metod ochrany druhů
Grafické přílohy: 
Výsledky GLMMs pro závislosti hnízdní úspěšnosti sledovaných dravců
Výsledky GLMMs pro závislosti velikosti snůšky sledovaných dravců
Zdroj: 
Björklund H., Valkama J., Saurola P., Laaksonen T. (2013): Evaluation of artificial nestts as a conservation tool for three forest-dwelling raptors. Animal Conservation 16: 546-555
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.