Zemědělský management a jeho vliv na sukcesi subalpínských trávníků v Krkonoších

Verze PDF

Článek se zabývá vlivem dřívějšího hospodaření na nynější expanzi třtiny chloupkaté a bezkolence modrého nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Šíření těchto druhů bývá dáváno do souvislosti především se spadem imisí dusíku. Sukcese po ukončení tradičního hospodaření bývá ale často opomíjena. Na devíti pokusných plochách v oblasti Harrachovy a Labské louky bylo v roce 2003 provedeno experimentální pokosení porostů s dominantní smilkou tuhou, třtinou chloupkatou a bezkolencem modrým. Kosení bylo provedeno tradičním způsobem, který se zde užíval až do konce druhé světové války. Na studovaných plochách byla měřena produktivita kosení (vyjádřena jako plocha a množství suché biomasy získané za dvě minuty kosení), výnos, kvalita biomasy a množství odstraněných živin. Na základě těchto informací se autoři snaží vysvětlit dřívější rozhodování zemědělců o způsobu hospodaření a jeho efektu na nynější sukcesi v Krkonoších.
S přihlédnutím na management prováděný na subalpínských trávnících v posledních 500 letech došli autoři k následujícím závěrům: 1. Produktivita kosení, výtěžnost a pícninářská kvalita je nejnižší v trávnících se smilkou tuhou. Z toho vyplívá, že pokud měli rolníci možnost výběru, pro sečení preferovali trávníky s dominantní třtinou a bezkolencem. 2. Odstranění všech živin bylo nejnižší ve smilkových trávnících. Při respektování tohoto faktu je zřejmá kompetiční výhoda smilky při dlouhodobém kosení bez hnojení. Smilka tak byla v minulosti sečením podporována. Proto recentní šíření bezkolence a třtiny spolu s jejich zvýšenou citlivostí k odlistění nad horní hranicí lesa, musí být hodnoceno s přihlédnutím k ukončení zemědělských aktivit i nynějším zvýšeným depozicím dusíku.

Využitelné výstupy: 

1. Produktivita kosení a výnos
Po dvou minutách kosení byla největší plocha pokosena u trávníků s dominantní třtinou chloupkatou. Naopak u zbývajících dvou typů byla plocha stejná (Graf 1). Nejvíce suché biomasy bylo za dvě minuty získáno u porostů s dominantní třtinou a nejméně s dominantní smilkou. Stejně tak výnos z hektaru byl nejvyšší u třtiny a nejnižší u smilky. Z výsledků vyplývá, že zemědělci museli pokosit téměř dvakrát větší plochu smilkových porostů než třtinových, aby získaly stejný výnos.
2. Kvalita biomasy a množství odstraněných živin
Souhrn všech látek, které byly měřeny ze získané biomasy, se nachází v Grafu 2. Z výsledků vyplývá, že pícninářská kvalita byla nejnižší u porostů se smilkou tuhou. Nejmenší množství všech sledovaných prvků bylo ve všech případech odebráno z porostů se smilkou tuhou (Graf 3).

Grafické přílohy: 
Graf 1: Velikost pokosené plochy a množství získané biomasy po dvou minutách kosení v trávnících s dominantní smilkou tuhou (Nar), bezkolencem modrým (Mol) a třtinou chloupkatou (Cal).
Graf 2: Množství proteinů (CP), dusičnanů, vlákniny (CF), silikátů (SiO) a energie obsažené v biomase smilky tuhé (Nar), bezkolence modrého (Mol) a třtiny chloupkaté (Cal).
Graf 3: Celkové množství dusíku, vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku a sodíku odstraněného s posečenou biomasou z trávníků s dominantní smilkou tuhou (Nar), bezkolencem modrým (Mol) a třtinou chloupkatou (Cal)
Zdroj: 
Hejcman M, et al.(2006). Farmer decision making and its effect on subalpine grassland succession in the Giant Mts., Czech Republic. Acta Societatis Botanicorum Poloniae, 75(2), 165-174.
Zadal: 
Ondřej Popelka
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.