Závislost klimatických změn na úmrtnost v Lisabonu od 19. století po současnost

Verze PDF

Autoři zkoumají závislost mezi úmrtností a změnou klimatu v Lisabonu za období let 1835-2012. Během 19. a 20. století nebyla prokázána přímá souvislost mezi změnou klimatu a úmrtností. Byla však zjištěna změna v sezónní rytmicitě úmrtnosti během posledních 177 let. V polovině 19. století byla mortalita nejvyšší v letních měsících. Naopak od 40. let 20. století je mortalita vyšší v měsících zimních. Sezónní a roční průběh mortality byl posuzován měsíčním indexem (I100) a poměrem úmrtnosti mezi zimním a letním obdobím. Do zimního období byly počítány měsíce prosinec-březen; do letního období pak červen-září.
Klimatická data pro 19. století byla získána z projektu KLIMHIST, který se zabývá posouzením klimatu v minulosti. K porovnání trendů klimatických parametrů (průměrná, minimální a maximální teplota) v jednotlivých měsících za období let 1856-2012 byl použit Mann-Kendallův test.

Využitelné výstupy: 
  • Mortalita v 19. století byla vyšší v letním období. Průměr zimního a letního poměru mortality za období 1835-1860 dosahoval 0,92. V prvním desetiletí 20. století docházelo k postupnému zvyšování mortality v zimních měsících, průměr poměru za toto období činil 1,2. Tento trend se dále projevoval výrazněji. Významná mortalita v zimních měsících byla v obdobích 1961-1970 a 1991-2000. Hodnota poměru letní a zimní mortality v druhé polovině 20. století dosahovala v jednotlivých letech hodnoty 1,3-1,4.
  • Za sledované období vzrostla mortalita v zimních měsících o 18 %, zatímco mortalita v letních měsících se o 12 % snížila.
  • Nejteplejší desetiletí bylo v Lisabonu ve 40. letech 19. století, ve kterém maximální teplota překročila hodnotu 25 °C ve 1101 dnech a hodnotu 35 °C v 56 dnech. Nejvyšší teploty byly naměřeny v měsících červenec a srpen.
  • Přestože dlouhodobě je nejvyšší mortalita v zimních měsících, v roce 2003 byl patrný výrazný nárůst mortality v srpnu způsobený vlnou veder. Od 29. července po 17. srpna byla v 15 případech naměřena maximální denní teplota vyšší než 32 °C. Další výrazný nárůst mortality ve spojitosti s vlnou veder byl zaznamenán v roce 1981. Nepatrný nárůst mortality v období vysokých letních teplot byl také zaznamenán v květnu 2001, v červenci 2004 a 2006. V budoucnu je však očekáváno zvyšování frekvence vln veder, které by mohlo způsobit zvyšování mortality v letních měsících.
Grafické přílohy: 
Lisabon: a), b) mortalita v odlišných prostorových jednotkách, c) poloha meteorologických stanic, d) graf měsíčních teplot a srážek.
Mortalita: prostorové vymezení a zdroj dat.
Porovnání sezónní rytmicity úmrtnosti v rozdílných prostorových jednotkách pro rok 1887 a 1997.
Meteorologická data.
Průběh poměru mortality v zimních a letních měsících za období (1840-2012); přerušovaná čára spojuje období, mezi nimiž chybí roční data.
Sezonní mortalita a průměr měsíční teploty v Lisabonu za desetiletí pro období (1837-2010).
Sezonní mortalita a průměr měsíční teploty v Lisabonu ve významných letech.
Zdroj: 
Alcoforado, M. J., Marques, D., Garcia, R. A. C., Canário, P., Nunes, M. de F., Nogueira, H., & Cravosa, A. (2015): Weather and climate versus mortality in Lisbon (Portugal) since the 19th century. Applied Geography 57: 133–141.
Zadal: 
Vladimír Klapka
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.