Záchrana genofondu populace topolu černého (Populus nigra) na řece Labi

Verze PDF
Autoři: 

Petr Bauer, SCHKO Labské pískovce, AOPK ČR

Lokalita: 

Labe

Období sledování: 

1998 - 2013

Souhrn: 

Cílem projektu bylo zachování a posílení původní populace topolu černého na území CHKO Labské pískovce, CHKO České středohoří v nivě řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Hřenskem. Populace topolu černého je v tomto úseku velmi ohrožena vnějšími vlivy, které způsobily téměř zánik této dřeviny. Největší podíl na vymizení topolu má člověk, který vymýtil velké množství stromů podél řeky Labe a nahradil jej nepůvodním topolem kanadským. Dále se na tomto neradostném trendu podílely i choroby, které velmi citelně oslabily zdravotní stav celé populace. Dílo zkázy dokonala povodeň v roce 2002, kdy v dotčeném úseku povodeň zlikvidovala zbytky proschlých jedinců.
V roce 1998 bylo provedeno terénní šetření a rok poté se uskutečnil odběr větví s reprodukčními orgány, které byly použity pro křížení s odolnějšími populacemi topolu černého. Křížení s odolnějšími klony této dřeviny bylo provedeno pro zlepšení zdravotního stavu a odolnosti proti chorobám, vždy však byl použit domácí topol černý. Kultivace topolů od semen po dvou až tříleté sazenice probíhala na pozemcích VÚKOZ Průhonice.
Po prvních třech letech přežilo cca 70% jedinců. Po velkých povodních v letech 2002, 2006, 2012 přežilo okolo 300 jedinců. Příčinou vysokých ztrát byly velké povodně, vandalismus a destruktivní činnost bobra.
Výsadba topolů černých musí být prováděna od řeky Labe ve vzdálenosti, kde nepůsobí bořivé proudy řeky a plochy se nenacházejí na nárazovém konkávním břehu. Na těchto plochách dochází k mechanickému ničení stromů proudem a splávím. Mechanická ochrana topolů působí rovněž negativně z důvodu zvětšování náporové plochy a k zachycování naplaveného materiálu a následnému zlámání sazenic.
V prvních třech až pěti letech je nutné zajistit ožínání a mechanické očišťování sazenic. Před okusem je vhodné chránit topoly nátěrem repelentních prostředků (např.: Morsuvin).

Metodika: 

SCHKO Labské pískovce oslovila Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích (Ing. Benetku), který přijal nabídku, týkající se záchrany topolu černého v CHKO Labské pískovce. V roce 1998 bylo provedeno terénní šetření a rok poté se uskutečnil odběr větví s reprodukčními orgány, které byly použity pro křížení s odolnějšími populacemi topolu černého. Křížení s odolnějšími klony této dřeviny bylo provedeno pro zlepšení zdravotního stavu a odolnosti proti chorobám, vždy však byl použit domácí topol černý. Kultivace topolů od semen po dvou až tříleté sazenice probíhala na pozemcích VÚKOZ Průhonice.
Pro jaro roku 2001 byli připraveni první jedinci (800 ks) určení k výsadbě pro lokality v labské nivě. Výsadba proběhla počátkem měsíce dubna a následně bylo provedeno kosení, které však bylo poměrně komplikované z důvodu výskytu invazních druhů (netýkavka žlaznatá a křídlatka japonská). Celkem se ujalo cca 70 % jedinců. Ve výsadbě topolů jsme pokračovali i v následujících letech za účasti Střední zahradnické a zemědělské školy A.E. Komerse v Děčíně - Libverdě, a státního podniku Povodí Labe, který se ujal následné péče na jedné ploše. Celkem bylo vysazeno cca 2000 jedinců.
Finanční podpora celého projektu byla zajištěna z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky, programu péče o krajinu.

Výsledky: 

Po prvních třech letech přežilo cca 70% jedinců. Po velkých povodních v letech 2002, 2006, 2012 přežilo okolo 300 jedinců. Příčinou vysokých ztrát byly velké povodně, vandalismus a destruktivní činnost bobra.

Diskuze: 

Od roku 1998 se začali pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce zabývat myšlenkou podpory a záchranou naší domácí dřeviny topolu černého. Topol černý je naše nejrychleji rostoucí dřevina, dosahující úctyhodných rozměrů. Topol černý při věku sta let může mít průměr u paty kmene i přes 1 metr a dosahuje maximální výšky okolo 30 až 40 metrů. Není dlouhověkou dřevinou a věk, kterého se dožívá je relativně nízký - je to pouze 150 let. Topol roste bezprostředně u vodního toku na štěrkových náplavech, kde nemá žádné konkurenční rostliny a ekologické podmínky v podobě dostatku spodní vody mu plně vyhovují. Proč se topol černý stal naší nejohroženější dřevinou? Hlavní příčinou úbytku této dřeviny jsou razantní zásahy do břehových partií toků našich velkých řek, likvidace přirozených stanovišť a změny ve vodním režimu, zejména pak snížení hladiny podzemní vody vedly k jeho likvidaci. V sousedním Sasku došlo k takovému ohrožení topolu černého, že v několika kilometrovém úseku od státní hranice s ČR po Drážďany je pouze jen necelá desítka životaschopných exemplářů této dřeviny.

Závěr: 

Výsadba topolů černých musí být prováděna od řeky Labe ve vzdálenosti, kde nepůsobí bořivé proudy řeky a plochy se nenacházejí na nárazovém konkávním břehu. Na těchto plochách dochází k mechanickému ničení stromů proudem a splávím. Mechanická ochrana topolů působí rovněž negativně z důvodu zvětšování náporové plochy a k zachycování naplaveného materiálu a následnému zlámání sazenic. V prvních třech až pěti letech je nutné zajistit ožínání a mechanické očišťování sazenic. Před okusem je vhodné chránit topoly nátěrem repelentních prostředků (např.: Morsuvin).

Grafické přílohy: 
Podzim 2001 - po výsadbě
Podskalí - výsadba topolů černých
Podskalí 2013
Záchrana genofondu populace topolu černého (Populus nigra)  na řece Labi
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.