Zabezpečení sloupů elektrického vedení významně snižuje mortalitu u čápa bílého

Verze PDF

Článek se zabývá negativním efektem rozvodných sítí elektrické energie na populace volně žijících ptáků. Konkrétně se zaměřuje na míru mortality u čápa bílého (Ciconia ciconia), který využívá sloupy elektrické energie k hnízdění i k odpočinku a díky tomu je ve velké míře vystaven riziku zásahu elektrickým proudem. Autoři článku zjistili, že vzletná mláďata čápů jsou ohrožena v daleko větší míře než dospělí ptáci, a dále zjistili, že riziko úrazů a úhynů elektrickým proudem lze zredukovat či zcela eliminovat vhodným zabezpečením sloupů elektrické energie (a to buď používáním sloupů s konstrukcemi bezpečnými pro ptáky, nebo instalací doplňkových ochranných prvků).

Využitelné výstupy: 

V průběhu posledních 50. let se rozvodné sítě elektrického vedení staly nejen výrazným prvkem evropské krajiny, ale také důležitým antropogenním faktorem ovlivňujícím mortalitu a přežívání některých druhů volně žijících ptáků. Ptáky ohrožují jak kolize s dráty elektrického napětí, tak i riziko úrazu elektrickým proudem při dosednutí na sloupy, které elektrickému vedení poskytují oporu. Venkovní vedení je rizikové především pro větší ptáky a také pro ty, kteří využívají sloupy elektrického vedení k hnízdění nebo je typicky využívají v rámci odpočinku či lovu. Jedním z druhů, u něhož tento faktor hraje významnou roli v mortalitě a přežívání, je čáp bílý (Ciconia ciconia). Tento druh je velmi oblíbený u veřejnosti a je v jistém smyslu považován za vlajkový druh ochrany přírody; úhyny čápů bílých vlivem kolize s elektrickým vedením jsou proto lidmi vnímány velmi negativně. Čáp bílý je současně považován za jakýsi indikátor stavu životního prostředí a zemědělské krajiny, stejně jako další druhy velkých ptáků (zejména dravci a sovy), jimž hrozí obdobná rizika. Snížení mortality ptáků využívajících sloupy elektrického vedení lze přitom řešit poměrně snadno, a to buď používáním sloupů s konstrukcemi bezpečnými pro ptáky, anebo instalací doplňkových izolujících ochranných prvků. Autoři tohoto článku se rozhodli přispět k rozšíření povědomí o tom, že vhodné technické úpravy sloupů elektrického vedení mohou výrazně zredukovat či zcela eliminovat množství úrazů ptáků elektrickým proudem, a podpořit využívání těchto opatření v rámci dobré praxe.
Data byla sbírána v letech 2008 – 2010 v centrálním Polsku. Studijní oblast zahrnovala různorodé typy biotopů (pole, louky a pastviny, zbytky lesních porostů, vodní plochy i lidská sídla). V tomto území v daném období hnízdilo 740 párů čápa bílého, přičemž průměrná hustota hnízdících párů činila 20 párů na 100 km2 a průměrný počet mláďat v jednom hnízdě činil 2.8. Na konci hnízdní sezóny čítala zdejší populace ca. 3.200 jedinců včetně vzletných mláďat. Data o úhynech ptáků na sloupech elektrického vedení byla sbírána vždy od konce července do počátku srpna, tedy těsně před zahájením migrace ptáků na africká zimoviště.  Sběr dat zajistili místní dobrovolníci a pracovníci distribučních společností v rámci běžných kontrol rozvodné sítě. Zaznamenáván byl počet a věk uhynulých jedinců. U některých sloupů bylo v r. 2009 a 2010 provedeno technické zabezpečení proti úrazům elektrickým proudem – u těchto tedy bylo možné sledovat situaci před zabezpečením a po něm. K vyhodnocení získaných dat byly použity standardní statistické metody a také model PBR („potential biological removal“), který umožňuje stanovit maximální možný počet jedinců, o které může populace přijít a přitom zůstane zachován optimální stav pro její udržitelnost.

Výsledky byly následující: z 290 zaznamenaných úhynů čápů bílých se pouze 8 úhynů týkalo dospělých ptáků. Tento výsledek je v kontrastu vzhledem k poměru dospělých jedinců (ca. 1.500 ex.) a vzletných mláďat (ca. 2100), vyskytujících se v danou dobu ve sledovaném území. Úrazy elektrickým proudem zapříčinily ve výsledku úhyn u 5 % vzletných mláďat. U sloupů, které byly v r. 2009 a 2010 zabezpečeny proti úrazům elektrickým proudem, nebyly po instalaci ochranných prvků zaznamenány žádné případy úhynů čápů bílých. Tento výsledek byl v souladu s předpokladem autorů. U nezabezpečených sloupů úhyny čápů pokračovaly. Použití modelu PBR ukázalo, že pro udržení normálního fungování populace čápů bílých v daném území je akceptovatelná ztráta 58 – 124 jedinců za rok. Pokud bychom počet 290 zaznamenaných úhynů rozložili do tří let, kdy bylo sledování prováděno, pak 97 úhynů za 1 rok odpovídá výše uvedenému rozmezí. Současně však autoři došli k závěru, že alespoň v některých letech jsou úhyny vlivem elektrického proudu významnou příčinou mortality čápů bílých s nezanedbatelným, ba přímo určujícím dopadem na růst jejich populace. Autoři dále uvádějí, že reálný počet uhynulých čápů bílých bude jistě ještě větší, neboť výzkum se nezabýval mortalitou způsobenou nárazy čápů bílých do vodičů elektrické energie a řada kadáverů byla před nálezem pravděpodobně zlikvidována přirozenými predátory vyskytujícími se v území. V souladu s jiným studiemi bylo potvrzeno, že úhyny způsobené elektrickým proudem jsou mnohem běžnější u vzletných mláďat než u dospělých jedinců, což může být dáno stále častějším hnízděním čápů na sloupech elektrického vedení, kde pak dochází ke kolizím mláďat během jejich prvních pokusů o vzlet. Autoři současně prokázali, že vhodným zabezpečením sloupů elektrického vedení lze zredukovat mortalitu ptáků po zásahu elektrickým proudem na minimum. Podle autorů přitom konkrétní opatření nejsou nákladná a přinášejí s sebou ještě další pozitivní efekt, který spočívá ve snížení množství poruch a přerušení dodávek elektrické energie, k nimž v důsledku kolizi s ptáky dochází.

 

Zdroj: 
Kaluga I., Sparks T. H., Tryjanowski P. 2011: Reducing death by electrocution of the white stork Ciconia ciconia. Conservation letters 4: 483-487.
Zadal: 
Michaela Krestová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.