Za načasováním reprodukce kosů černých nestojí jen sociální stimuly

Verze PDF

Autoři se zaměřili na poměrně specifický faktor, a to vliv sociálních stimulů na načasování reprodukce a hnízdní hustotu ptačích populací v městském prostředí, konkrétně na druh kos černý (Turdus merula). Během experimentu udržovali v klecích jedince (samotné nebo v párech) pocházející z městského a venkovského prostředí a sledovali růst jejich gonád a produkci luteinizačního hormonu, lutropinu (LH). Načasování a gonadický růst se však mezi jedinci průkazně nelišil.
 

Využitelné výstupy: 

Pokud měli samci přístup k samicím, funkčně se jim vyvinula varlata o 3,5 dny dříve než u nespárovaných samců. Celkový model ale indikuje, že tento efekt není průkazný (LMM, P=0,207).
 
Ve srovnání načasování vývoje gonád se neprokázal žádný průkazný vliv původního prostředí (městského, venkovského) – LMM, P = 0,481. Podobně i kosi se nelišili v naměřeném LH ani mezi oběma pokusnými skupinami (LMM, lineární efekt, P=0,931).
 
Pro měřenou velikost gonád se neprojevil žádný populační efekt na koncentraci LH po celou dobu jejich vývoje (LMM, P=0,166).
 
Ani naměřená koncentrace plasma LH prokazatelně neodrážela velikost gonád jednotlivce (LM, t = 0,09, P=0,155).
 
Celková tělesná hmotnost a naměřené hodnoty tuku byly mezi jednotlivými experimentálními skupinami a populacemi rozdílné. Tělesná hmotnost byla o 2,17 g vyšší u spárovaných samců než u nespárovaných (LMM, P=0,02, g ± s.d. pro párované = 93.52  ± 6,35, nespárované = 90,34 ± 5,75).
 
Tyto rozdíly byly způsobeny především městskými ptáky, kteří byli prokazatelně těžší než jejich venkovští příbuzní (LMM, P=0,0007, g ± s.d. pro městské = 94,05  ± 6,13, venkovské = 89,81  ± 5,97), zvláště pak ve spárované skupině (městští = 96,60 a venkovští = 90,46).
 
Obecně – venkovští a městští kosi se nelišili ve své odpovědi vůči sociálnímu stimulu a raději se stávali reprodukčně aktivními v ten samý čas. Autoři předpokládají, že sám sociální stimul nepřispívá podstatnou měrou k nastartování reprodukční fyziologie u městských ptačích druhů a budou to spíše jiné faktory (například světelné znečištění), které tyto fyziologické změny startují.
 

Grafické přílohy: 
Za načasováním reprodukce kosů černých nestojí jen sociální stimuly
Za načasováním reprodukce kosů černých nestojí jen sociální stimuly
Za načasováním reprodukce kosů černých nestojí jen sociální stimuly
Za načasováním reprodukce kosů černých nestojí jen sociální stimuly
Zdroj: 
Dominoni, D. M., Van't Hof, J. T., Partecke, J., Social cues are unlikely to be the single cause for early reproduction in urban European blackbirds (Turdus merula), Physiology & Behavior 142 (2015), pp.: 14–19
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.