Vztah mezi přítomností zeleně ve městech, biodiverzitou a spokojeností lidí

Verze PDF

Autoři zpracovali anketní průzkum, ve kterém se respondenti/obyvatelé Padova, Říma, Florencie a Bari vyjadřovali k vlivu čtyř typologicky odlišných „zelených“ ploch, jež jim zprostředkovávaly v městském a příměstském prostředí kontakt s přírodou.
Výsledky získané od 569 respondentů potvrdily pozitivní úlohu vnímání blízkosti biologické rozmanitosti, ať už z hlediska prosté přítomnosti zelených ploch (městská náměstí se zelenými prvky, městské parky, borovicové výsadby/aleje/lemy, příměstské chráněné lesy) či pro jejich „regenerační a relaxační“ schopnosti.

Využitelné výstupy: 
  • Za lokality s nízkou biodiverzitou považují autoři městská náměstí se zelenými prvky a výsadby borovic, s vysokou biodiverzitou pak příměstské a městské parky.

 

  • S odkazem na přínos kvality života byly silně referovány proměnné „Lokace“ (F1,569= 36,62, p =0,000; PES (partial eta squared) =0,056, s obecně vyššími hodnotami pro příměstské chráněné lesy, a také „Biodiverzita“ (F1,569= 24,87, p 0,000, PES =0,042) – s vysokou biodiverzitou zelených oblastí.

 

  • Výsledky ukazují, že vysoké úrovně biodiverzity byly mnohem silněji vztaženy k výhodám a přínosům „kvalit života“ v případě městských zelených lokalit (ve srovnání s příměstskými zelenými oblastmi).

 

  • Z hlediska pozitivních výstupů a celkové nabídky „efektu umožněných aktivit“ autoři identifikovali tři skupiny (N=553, ne všichni respondenti odpověděli): a) čtení, komunikace, socializace (n=163), b) procházení se, cvičení (n=306) a c) přemýšlení, dumání ( n=84) a testovali jejich vztah s délkou pobytu na lokalitě.

 

  • Příměstské zelené oblasti a vysoká biodiverzita zelených oblastí měla pravděpodobně vyšší vliv na respondenty z hlediska „relaxačních a regeneračních“ schopností. Navíc oba tyto relevantní faktory (lokalita, biodiverzita) interagovaly ve výstupu „efektu umožněných aktivit“.

 

  • V konkrétních případech mají pak prvky vysoké „Biodiverzity“ důležitou pozitivní roli na lokalitách ve městech, v příměstských lokalitách však spíše okrajovou.

 

  • Autoři předpokládají, že existuje vztah mezi celkovým uspořádáním zelených ploch a jejich biodiverzitou, přičemž tyto faktory hrají roli zprostředkovatele onoho „dotyku s přírodou“. Obecně totiž lidé trávili více času v lokalitách s vyšší biodiverzitou.

 

  • Úroveň biodiverzity a příměstská lokalita pozitivně ovlivňují způsob, jakým dotázaní respondenti vnímají přínos, kvality života a regenerační schopnosti zelených ploch.

 

  • Na rozdíl od společensky orientovaných aktivit zesilují environmentálně orientované aktivity vnímání pozitivních přínosů městské a příměstské zeleně (např. komunikace a socializace vs. chození či cvičení).

 

  • Uspořádání zeleně sehrává důležitou roli při vlastní délce pobytu, provozovaných aktivitách a úrovni pozorované biodiverzity, a z toho vycházejících respondenty vnímaných přínosů městské a příměstské zeleně.
Grafické přílohy: 
Vztah mezi přítomností zeleně ve městech, biodiverzitou a spokojeností lidí
Vztah mezi přítomností zeleně ve městech, biodiverzitou a spokojeností lidí
Vztah mezi přítomností zeleně ve městech, biodiverzitou a spokojeností lidí
Vztah mezi přítomností zeleně ve městech, biodiverzitou a spokojeností lidí
Vztah mezi přítomností zeleně ve městech, biodiverzitou a spokojeností lidí
Zdroj: 
Carrus, G., Scopelliti, M., Lafortezza, R., Colangelo, G., Ferrini, F., Salbitano, F., Agrimi, M., Portoghesi, L., Semenzato, P., Sanesi, G., Go greener, feel better? The positive effects of biodiversity on the well-being of individuals visiting urban and peri-urban green areas, Landscape and Urban Planning 134 (2015), pp.: 221–228
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.