Vztah mezi lidským využíváním krajiny a vývojem pulců

Verze PDF

Ubývání populací obojživelníků je celosvětovým problémem, přičemž hlavní příčiny souvisejí s lidskou činností a zahrnují fragmentaci krajiny následkem zemědělství, těžbu, požáry a rozvoj urbanizace (stavba sídel, silnic, přehrad,…). V Brazílii byla provedena studie, jak mohou tyto aktivity působit stres při vývoji pulců. Zde je totiž velká druhová diverzita obojživelníků a místní krajina zaznamenává silný urbanizační rozvoj. Autoři vnímají výraznou potřebu testovat metody, které by detekovaly negativní vlivy v populaci obojživelníků dřív, než dojde k jejich vymření. Nicméně jimi zvolený parametr, míra stresem způsobené fluktuační asymetrie u pulců, žádný vliv urbanizace nevykazoval.

Využitelné výstupy: 
  • K detekci stresu, způsobeného lidskými zásahy do krajiny, bylo u pulců využito měření fluktuační asymetrie (odchylky fyziologických znaků na pravé a levé polovině těla od průměru daného symetrickým středem), konkrétně počtu zoubků ve dvou řadách obústního políčka a vzdálenost mezi okem a nozdrou. Vlivem stresu by totiž měla stoupat míra odchylek od průměru a počet různých deformací a nestandardních znaků ve vývoji. Proto by měla fluktuační asymetrie ukázat negativní působení nějakého faktoru.
  • Testovaná hypotéza předpokládala vyšší míru stresu pro obojživelníky vlivem intenzivnějšího využívání krajiny.
  • Autoři změřili plochu pozměněné krajiny kolem tůní, kde odebrali pulce a u těch změřili vybrané znaky.
  • Hodnoty fluktuační asymetrie se sice lišily mezi lokalitami navzájem, ale nebyl zaznamenán rozdíl mezi mírou antropogenní modifikace krajiny a vyšší měrou fluktuační asymetrie u testovaných pulců.
  • Zvolené znaky určující fluktuační asymetrie tedy možná nejsou dostatečně ovlivňované krajinnými podmínkami, nebo podléhají místním vlivům, které tato studie nezaznamenala.
  • Dalším možným vysvětlením je, že jsou populace geneticky adaptovány tak, že omezují projev stresu formou fluktuační asymetrie, a tak zastírají antropogenní narušení.
Grafické přílohy: 
Mapka míst, kde byly odebírány vzorky.
Příklad tlumící zóny u sběrných míst.
Znaky využité k měření fluktuační asymetrie.
Vztah mezi mírou asymetrie pulců a mírou pozměnění krajiny.
Popis sběrných míst.
Výsledky analýzy dvoucestnou ANOVOU.
Zdroj: 
Eterovick PC, Bar LFF, Souza JB, Castro JFM, Leite FSF, Alford RA (2015) Testing the Relationship between Human Occupancy in the Landscape and Tadpole Developmental Stress. PLoS ONE 10(3): e0120172.doi:10.1371/journal.pone.0120172
Zadal: 
Helena Straková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.