Vývoj populace a prostorového uspořádání (patternu) jasanu úzkolistého v lužních lesích po snížení frekvence pravidelných záplav.

Verze PDF

V posledních desetiletích působí na lužní lesy několik faktorů, které radikálně mění jejich charakter. Jedním z nejdůležitějších, je výrazné snížení frekvence záplav, způsobené regulací řek, které umožňuje šíření druhů, jako jsou javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulas) nebo lípa srdčitá (Tilia cordata). Autoři článku se zaměřili na studium populace jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), který je jedním z hlavních diagnostických druhů společenstva tvrdých luhů. Hlavním cílem je zjistit vývoj prostorového rozmístění (spatial pattern) jasanu úzkolistého po snížení četnosti záplav v letech 1973 až 2006. Studie byla provedena v zachovalých fragmentech tvrdého luhu, na dvou lokalitách v oblasti soutoku Moravy a Dyje (Ranšpurk a Cahnov-Soutok).

Z výsledků vyplývá, že při absenci pravidelných záplav je jasan úzkolistý vystaven přímé kompetici s habrem obecným a javorem babykou, které ho postupně nahrazují. Je pravděpodobné, že porosty na studovaných lokalitách směřují ke společenstvu s dominancí habru obecného a javoru babyky. Dub letní bude naopak zcela chybět a jasan úzkolistý se stane pouze minoritním druhem.

Využitelné výstupy: 

- Autoři se snaží odpovědět na následující otázky: 1. Jak se vyvíjela populace jasanu úzkolistého za posledních 33 let v porovnání s ostatními druhy stromů? 2. Jak využívá jasan úzkolistý a ostatní druhy dřevin uvolněný prostor po odumřelých jedincích dubů a jilmů? 3. Jak nižší hladina   podzemní vody a frekvence záplav ovlivnily distribuci jasnu úzkolistého v závislosti na nadmořské   výšce? 4. Jaké jsou rozdíly v prostorovém rozmístění (spatial pattern) jasanu úzkolistého v porovnání s javorem babykou a habrem obecným.

- Pro analýzu vývoje populací dominantních druhů byla použita data z let 1973, 1994 a 2006. Z těchto led byl k dispozici záznam o poloze všech jedinců s DBH (průměr kmene v prsní výšce) ≥ 10 cm na ploše 13.8 ha v lokalitě Cahnov-Soutok a 22.2 ha v lokalitě Ranšpurk.

- Hodnocení regenerace jednotlivých druhů bylo provedeno v mapovací síti o rozměrech 50 x 50 m. Inventarizace byla prováděna každý rok v období let 2009 až 2012. Inventarizační plochy měly kruhový tvar o poloměru 2.18 m. V těchto plochách byly zaznamenány všechny stromy vyšší než 1.3 m a s DBH menším než 10 cm. Tito jedinci byli zařazeni do tří kategorií dle velikosti DBH: RC1 < 3 cm, RC2 3-7 cm, RC3 7-10 cm.

- Pro analýzu prostorového rozmístění (spatial pattern) byla použita data z let 1973, 1994 a 2006. Analýza byla provedena na sedmi 1.5 ha plochách (3 Cahnov, 4 Ranšpurk). Jedinci byly zařazeny do pěti kategorií: všechny stromy (DBH ≥ 10 cm), malé stromy (DBH 10-35 cm), střední stromy (DBH 35-75 cm), velké stromy (DBH ≥ 75 cm), noví jedinci (stromy s DBH ≥ 10).

Během sledovaného období počet jedinců jasanu úzkolistého stagnoval, zatímco počet jedinců habru a babyky rostl. Počet nových jedinců jasanu byl ze všech stromů nejnižší vyjma dubu letního. Noví jedinci jasanu se přitom soustředili do nově vzniklého prostoru po odumření dubu. Při absenci pravidelných záplav je jasan úzkolistý vystaven přímé kompetici s habrem obecným a javorem babykou. Tyto dva druhy jsou lépe adaptovány pro růst ve stínu, kdežto jasan lépe prospívá v prosvětlených místech, které vznikají po odumření starých dubů. Protože chybí pravidelné záplavy, limitující výskyt habru a babyky, dochází k jejich šíření na úkor ostatních druhů tvrdých luhů.

Grafické přílohy: 
Obrázek 1. Lokalizace studovaných ploch.
Obrázek 2. Počet živých stromů (a, b) a bazální plochy kmene (c, d)/ha pro dominantní druhy na lokalitě Ranšpurk (a, c) a Cahnov (b, d) v letech 1973, 1994 a 2006.
Obrázek 3. Regenerace dominantních druhů stromů na lokalitě Cahnov (a, c, e) a Ranšpurk (b, d, f) v období 2009-2012 vyjádřená jako průměrný počet jedinců/ha. RC1: DBH < 3 cm (a, b); RC2: DBH 3-7 cm (c, d); RC3: DBH 7-10 cm (e, f).
Obrázek 4. Křížové párové korelační funkce gr,d(r) ukazující prostorové vztahy mezi novými jedinci v období 1973-1994 a velkými mrtvými stromy v roce 1973 v Cahnově (a, b, c) a Ranšpurku (d, e, f). Pokud je hodnota gr,d obs(r) větší, než hodnota gr,d high(r) noví jedinci a mrtvé stromy vykazují pozitivní vztah. Pokud je hodnota gr,d obs(r) menší, než hodnota gr,d low(r)nový jedinci a mrtvé stromy vykazují negativní vztah. V šedé zóně je výsledek neprůkazný.
Obrázek 5. Efekt nadmořské výšky.
Obrázek 6. Prostorové uspořádání (pattern) všech stromů (DBH ≥ 10 cm) pro jasan úzkolistý (a, b, c), habr obecný (d, e, f), a javor babyku (g, h, i) v roce 1973 (a, d, g), 1994 (b, e, h) a 2006 (c, f, i). Pokud je hodnota 95 % BCa limitu větší, než hodnota gtheo(r) stromy se shlukují. Pokud je hodnota 95 % BCa menší, než hodnota gtheo(r) stromy mají normální distribuci. Proměnná r ukazuje vzdálenost mezi stromy.
Obrázek 7. Statistika náhodného značení nových jedinců v roce 1994. Pokud je hodnota statistiky gr●(r) – g(r)obs(r) větší než hodnota gr●(r) – g(r)high(r), nová jedinci se shlukují, pokud je hodnota statistiky gr●(r) – g(r)obs(r) menší než hodnota gr●(r) – g(r)low(r), nový jedinci vykazují normální distribuci. V šedé zóně nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu. Proměnná r ukazuje vzdálenost mezi novými jedinci.
Obrázek 8. Prostorové vztahy pro jasan úzkolistý a habr obecný. Pokud je hodnota 95 % BCa limitu větší, než hodnota gA,Otheo(r) druhy vykazují pozitivní vztah. Pokud je hodnota 95 % BCa menší, než hodnota gA,Otheo(r) druhy vykazují negativní vztah. Pokud je hodnota gA,Otheo(r) v šedé zóně druhy nevykazují průkazný vztah. Proměnná r ukazuje vzdálenost mezi stromy různých druhů.
Tabulka 1. Souhrn hlavních otázek a použitých analýz.
Tabulka 2. Vývoj počtu stromů a jejich bazální plochy kmene/ha ve studovaných lokalitách.
Zdroj: 
Janík D., et al. (2016). Patterns of Fraxinus angustifolia in an alluvial old-growth forest after declines in flooding events. European Journal of Forest Research. 135(2). 215-228.
Zadal: 
Ondřej Popelka
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.