Vývoj lokality Šamonín - co může ovlivnit vývoj společenstev tůní vybudovaných z prostředků z OPŽP

Verze PDF
Autoři: 

Václav Křivan

Lokalita: 

Jihlavsko

Období sledování: 

2010 - 2013

Souhrn: 

V letech 2010 – 2011 byl v k.ú. Brtnice na Jihlavsku realizován městem Brtnice projekt  v rámci Operačního programu životní prostředí, prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny s názvem Revitalizační opatření v k.ú. Brtnice, rybník Šamonín. Součástí projektu situovaného do nivy říčky Brtnice byla také realizace tůní, jejichž primárním účelem bylo vytvoření vhodných mokřadních biotopů pro podporu biodiverzity vodních organizmů. Tůně byly vybudovány zahloubením do terénu na louce nad rybníkem v nivě říčky Brtnice ve vzdálenosti cca 50 – 100 m od vlastního toku. Jejich velikost je přibližně 3500 m2, mají tvar dvou oválů spojených úzkým kanálem, nemají žádný objekt umožňující manipulaci s vodou. Hloubka tůní je v nejhlubších místech cca 1,2 m. Na drobném přítoku Brtnice nad tůněmi bylo vybodováno hradítko, od kterého vede mělká deprese umožňujíc napouštění tůní v případě nízkého stavu vody.

Metodika: 

Od vybudování a tůní a jejich napuštění v roce 2010 byla uzavřena dohoda města Brtnice s ZO ČSOP Kněžice o spolupráci v lokalitě Šamonín, jejímž cílem bylo mimo jiné zajištění vhodné péče o tůně, která by přispěla k dosažení optimální funkčnosti vytvořeného mokřadního biotopu. Součástí dohody byl rovněž pravidelný monitoring biodiverzity a vývoje v lokalitě. Na lokalitě byl od roku 2011 sledován stav vegetace litorálních porostů a vodních mokrofyt, druhové složení a početnost obojživelníků a vodního hmyzu. Následně byly plánovány a realizovány praktické zásahy v zimním období spočívající k omezování porostů orobince širolistého a náletů dřevin.

Výsledky: 

V prvním roce po napuštění došlo na lokalitě k poměrně překvapivému a rychlému rozvoji vodní vegetace. V tůních se objevily semenáče rdestu vzplývavého a menší porosty ponořených druhů rdestů, zejména rdestu kadeřavého. Jednotlivě se začaly objevovat porosty zevarů a žabníku jitrocelového. Poměrně rychle došlo k vytvoření porostů orobince širolistého a jednotlivě se objevil také orobinec úzkolistý. Již na konci roku 2011 byly porosty orobince rozvinuté na zhruba 1/3 plochy tůní. Z obojživelníků byla lokalita již v prvním roce po napuštění osídlena bohatou populací čolka obecného, jednotlivě byl zjištěn výskyt ropuchy obecné, rosničky zelené a zelených skokanů. V roce 2012 byl již zaznamenán hojný výskyt ropuchy obecné a její masivní rozmnožování, stejně jako nárůst početnosti zelených skokanů na desítky až stovky jedinců. Lokalita také rychle osídlena vážkami, zaznamenán byl výskyt některých vzácnějších druhů jako je vážka jarní (Sympetrum fonscolombii), šídlo červené (Aeshna isosceles) nebo šidélko menší (Ischnura pumilio). Celkem bylo na lokalitě zjištěno 15 druhů vážek. Z vodních brouků byl zaznamenán výskyt řady běžných eurytopních druhů. Poměrně překvapivá byla rychlé kolonizace vodních rostlin rákosníčky (mandelinky z podčeledi Donaciinae). V roce 2012 byl zjištěn poměrně hojný výskyt 2 druhů uvedených v červeném seznamu – Donacia versicolorea vázaná na rdest vzplývavý a D. cinerea žijící na orobinci.
Vzhledem k prudkému rozvoji porostů orobince bylo přikročeno k regulaci porostů vytrháváním v mělčích částech tůní a pokosení hustých porostů na ledě s následným odstraněním hmoty. V zimním období byly také koseny břehy tůní s náletem vrb a olší.
V roce 2012 došlo patrně při vypouštění menšího rybníčku na vodoteči nad tůněmi k průniku ryb do tůní a rychlému osídlení tůní populací střevličky východní. Na jaře 2012 byli na lokalitě zjištěni první jedinci střevličky a již na podzim byl výskyt tohoto druhu masivní. V roce 2013 došlo k prudkému nárůstu populace střevličky což vedlo k okamžitému zhoršení kvality vody. Voda byla od jara zcela neprůhledná, což vedlo i k omezení porostů orobince, které v hlubších místech jen minimálně obrůstaly. V roce 2013 byl zaznamenán výrazně slabší výskyt všech druhů obojživelníků i většiny druhů vážek.

Diskuze: 

Velmi rychlý sukcesní vývoj tůní po jejich napuštění naznačoval velký potenciál nově vzniklé lokality pro biodiverzitu mokřadních a vodních společenstev. Díky dohodě s vlastníkem se podařilo zajistit i vhodný management, který výrazně přispívá k zajištění funkčnosti tůní. Bohužel díky kolonizaci prostředí populací invazní střevličky východní bylo prostředí tůní výrazně narušeno a možnost jejich regulace jsou minimální. Tůně nelze vypustit a vzhledem k jejich velikosti a charakteru ani snadno vyčerpat. Vzhledem k hloubce přes 1 m nedochází ani k jejich promrzání, a tak nelze předpokládat vymizení populace střevličky východní. Navíc díky nevhodně řešenému nátoku je pravděpodobná opětovná kolonizace rybami při vypouštění rybníka nad tůněmi. Toto nevhodné technické řešení tůní je obtížně napravitelné a tak nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě a zajištění dobrých podmínek pro vodní organizmy na lokalitě.

Závěr: 

Tato zkušenost ukazuje nutnost kvalitnější přípravy a realizaci projektů určených na podporu biodiverzity při revitalizacích a budování vodních nádrží. Značné finanční prostředky vynaložené na realizaci tůní a mokřadů bohužel nepřinášejí v případech jako je tento očekávaný efekt. I když došlo na lokalitě přechodně k vytvoření zajímavých a druhově pestrých vodních a mokřadních společenstev, byl tento efekt jen krátkodobý a případná náprava bude velmi obtížně dosažitelná.

Grafické přílohy: 
Tůně v lokalitě Brtnice - Šamonín, stav v roce 2011
Zadal: 
Václav Křivan
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.