Využití mokřadů vodním ptactvem ve vztahu k velikosti rybníků, jejich hloubce a izolovanosti

Verze PDF

Mokřady poskytují nejen zásadní ekosystémové služby, ale i služby pro člověka jako rekreační, vzdělávací, výzkumné a estetické. Obnova mokřadů je čím dál důležitější proto, aby se zvrátila degradace stanovišť, obnovily ekosystémové služby a zachovala se biologická rozmanitost. Mokřadní komplex Doňana je pro vodní ptáky nesmírně důležitý. Láká více zimujících ptáků z čeledi kachnovitých než jakékoliv jiné místo v Evropě, anebo oblasti Středomoří. Tato studie zkoumala využívání pokusných rybníků ke stanovení vlivu velikosti rybníka, jeho izolace a hloubky vody na společenstvo vodních ptáků.

Využitelné výstupy: 
  • Studovanou oblastí byl Národní park Doňana ve Španělsku, který se nachází v ústí řeky Guadalquivir. Park obsahuje rozsáhlé dočasné přírodní močály, které jsou chráněny Ramsarskou úmluvou a patří na Seznam světového dědictví UNESCO.
  • Během 13 jarních průzkumů 96 obnovených rybníků během let 2006-2008 byl zaznamenán celkový počet 3024 jedinců reprezentujících 38 druhů. Mezi nejhojnější druhy patřil kulík říční (566 jedinců) a kachna divoká (400 jedinců). Nejpočetnější byli dle skupin bahňáci (1954 jedinců) a malí ptáci (1437), zatímco racci (241 jedinců) a velké druhy ptáků (226) byli nejvzácnější.
  • Druhová bohatost vodních ptáků (26 druhů) byla vysoká již v prvním roce po vytvoření rybníků. Ptačí společenstvo se měnilo každoročně a početnost ptáků byla v nejvlhčím roce více než dvojnásobná oproti ostatním dvěma rokům. Druhová bohatost se také během let měnila, vrcholu dosáhla v roce 2007, kdy byly srážky vysoko nad průměrem za posledních 30 let. Nejvyšší početnost u všech velikostí a skupin ptáků byla taktéž zaznamenána v roce 2007.
  • Ptáci rybníky využívali zejména pro krmení a pro jarní migraci - více než jako místa pro rozmnožování, nicméně hnízdění a odchov mláďat bylo potvrzeno u šesti druhů.
  • Velké rybníky měly signifikantně vyšší druhovou bohatost, která byla zjištěna u všech skupin a velikostí ptáků.
  • Velikost rybníka byla jedinou proměnnou, která signifikantně ovlivnila celkovou početnost a druhovou bohatost a rovněž pozitivně ovlivnila početnost všech skupin ptáků.
  • Zjistilo se, že velikost rybníka byla ze sledovaných parametrů nejdůležitějším determinantem, ačkoliv hloubka rybníka, izolace a prostorové umístění představovaly pro některé skupiny ptáků taktéž důležitými parametry.    
  • Počet ptáků na hektar byl vyšší na větších rybnících než na menších. Izolace a hloubka rybníků celkovou početnost a bohatost neovlivnila.
  • Určitý stupeň izolace může být pro vodní ptáky výhodný a do navrhování mokřadních komplexů by měly být zahrnuty některé izolované rybníky.  
  • Nové dočasné rybníky byly rychle kolonizovány různorodým společenstvem vodních ptáků, u některých druhů bylo taktéž zaznamenáno hnízdění. Tato studie potvrzuje úspěšnost projektu vytváření mokřadů pro ptačí společenstva.
Grafické přílohy: 
Studovaná oblast
Využití mokřadů vodním ptactvem ve vztahu k velikosti rybníků, jejich hloubce a izolovanosti
Využití mokřadů vodním ptactvem ve vztahu k velikosti rybníků, jejich hloubce a izolovanosti
Využití mokřadů vodním ptactvem ve vztahu k velikosti rybníků, jejich hloubce a izolovanosti
Využití mokřadů vodním ptactvem ve vztahu k velikosti rybníků, jejich hloubce a izolovanosti
Využití mokřadů vodním ptactvem ve vztahu k velikosti rybníků, jejich hloubce a izolovanosti
Zdroj: 
Sebastián-Gonzáles E., Green A. J.: Habitat Use by Waterbirds in Relation to Pond Size, Water Depth, and Isolation: Lessons from a Restoration in Southern Spain. Restoration Ecology (2014) 22 (3), 311–318.
Zadal: 
Eva Ježková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.