Výsledky tvorby ekologické sítě na vápenatých trávnících zprostředkované pastevectvím

Verze PDF

Když se přibližně kolem roku 1960 přestalo s pastvou a kosením luk, výrazně se tím pozměnil jejich charakter. I proto se ekologové rozhodli položit v roce 1989 základ „dlouhodobému“ terénnímu experimentu, propojit jednotlivé lokalit, kde dříve rostly druhově specifické vápenité trávníky sítí pasteveckých okrsků.
Znovu-napojení jednotlivých území s pomocí jednoho stáda nebylo samoúčelné, kromě vypásání vegetace totiž ovce slouží jako jeden z primárních vektorů semen rostlin vápenatých trávníků. Postupně se podařilo vypracovat systém tří nepřekrývajících se pasteveckých okrsků, které ovce postupně obrážely. Celkem se podařilo na tento systém napojit 62 dříve opuštěných trávníků.
V roce 2009 došlo k prvnímu souhrnnému vyhodnocení dlouhodobého efektu pastvy na zachování druhové skladby.

Využitelné výstupy: 

Lesní porosty pokrývají sledovanou oblast ze 40 %. Reforestace, přirozená obnova lesních porostů, zde poklesla mezi lety 1900-1960 z 15% na 1%. Zarůstání a přirozená sukcese se tu projevuje především na opuštěných pastvinách.
Zarůstání nepůvodní vegetací a náletem křovin se promítlo do výrazného úbytku lokalit s výskytem původních vápenatých trávníků (pokles o 67 % od roku 1960), respektive snížení rozlohy habitatu z 970 hektarů – v roce 1830 – na 302 hektarů, v roce 1989)
Na základě velkoplošného průzkumu 62 lokalit byl v roce 1989 vytvořen seznam rostlinných specialistů, kteří byli na jednom ze sledovaných vápnitých trávníků přítomni. Celkem se podařilo vylišit 48 takových rostlinných specialistů. V roce 1989 bylo na lokalitách nalézáno 3-37 druhů těchto specialistů.
Vyhodnocení  experimentu z roku 2009 potvrdilo významnou míru zvýšení druhového bohatství, napříč habitatovými specialisty, na jednotlivých ploškách propojených ovčí pastvou. Indikovány byly i úspěšné kolonizace jednotlivými rostlinnými specialisty ze sousedících lokalit.
Plošky, které nebyly vypásány, se neprojevili žádnou změnou, zatímco pozorovaný nárůst počtu druhů (mezi lety 1989 – 2009) byl prokazatelně vztažen ke konektivitě, zprostředkované ovcemi, a přítomností strukturních prvků, které umožnily/zajistily vytvoření mikrostanovišť.
Z dvaašedesáti vybraných plošek bylo šestadvacet kontinuálně spásáno do počátku projektu (od roku 1989), a 23 bylo konzistentně nespásáno. 13 ploch bylo spásáno jen občas. Tím byl nastaven rámec celého experimentu, jež porovnával pasené/nepasené/náhodně pasené lokality. Na pasených lokalitách byly navíc příležitostně odstraňovány nálety dřevin, čímž docházelo k dalšímu zvyšování kvality habitatu.
Tato studie poskytuje empirický doklad o tom, že druhová ztráta, způsobená fragmentací společenstev vápnitých trávníků může být zvrácena obnovením funkční konektivity mezi jednotlivými ploškami.

Grafické přílohy: 
Výsledky tvorby ekologické sítě na vápenatých trávnících zprostředkované pastevectvím
Výsledky tvorby ekologické sítě na vápenatých trávnících zprostředkované pastevectvím
Výsledky tvorby ekologické sítě na vápenatých trávnících zprostředkované pastevectvím
Zdroj: 
Wagner H.H., Rico Y., Lehnert H., Boehmer H.J. 2013: Process-based long-term evaluation of an ecological network of calcareous grasslands connected by sheep herding. Ecography 36: 374-382.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.