Výskyt larev a dospělců okáče lučního v závislosti na vegetaci a managementu

Verze PDF

Larvy a dospělci některých druhů hmyzu se vyskytují na společných stanovištích, zatímco u jiných druhů vyhledávají odlišná stanoviště. Okáč luční (Maniola jurtina) je běžným a široce rozšířeným druhem, který je považován za biotopového generalistu. Znalosti o jeho larválních stadiích jsou ale omezené, což znemožňuje zhodnocení jeho životní strategie. V této studii bylo zkoumáno, zda se liší biotopové nároky housenek a dospělců a jaké jsou v závislosti na typu vegetace a managementu. Ve středním Slovensku byly zkoumány čtyři typy biotopu: extenzivní jednou ročně sečené ovsíkové louky, extenzivní ovsíkové louky sečené dvakrát ročně, opuštěné louky a ekotony mezi listnatým lesem a loukou sečenou jednou ročně. Larvy se vyskytovaly na všech typech biotopů. Obdobně jako dospělce lze i larvy považovat za biotopové generalisty. Výsledky potvrzují úspěšnou strategii okáče lučního, která druhu umožňuje se adaptovat na široké rozpětí biotopů, včetně těch se silným antropickým tlakem. Okáči preferují pravidelně sečené louky a louky sečené jednou ročně jsou pro okáče lučního nejvhodnějším managementem.

Využitelné výstupy: 

Larvy a dospělci některých druhů hmyzu se vyskytují na společných stanovištích, zatímco u jiných druhů vyhledávají stanoviště odlišná. Okáč luční je běžným a široce rozšířeným druhem, který je považován za biotopového generalistu. Znalosti o jeho larválních stadiích jsou ale omezené, což znemožňuje zhodnocení jeho životní strategie. V této studii bylo zkoumáno, zda se liší biotopové nároky housenek a dospělců a jaké jsou v závislosti na typu vegetace a managementu. Ve středním Slovensku byly zkoumány čtyři typy biotopu: extenzivní jednou ročně sečené ovsíkové louky, extenzivní ovsíkové louky sečené dvakrát ročně, opuštěné louky a ekotony mezi listnatým lesem a loukou sečenou jednou ročně. Dospělci byli sčítání na sedmi transektech v letech 2003, 2004 a 2005. Larvy byly sčítány na deseti transektech v květnu 2005 a 2006 smýkáním vegetace. Larvy i dospělci se vyskytovali na všech uvedených typech biotopů. Vysoká početnost larev i dospělců byla zaznamenána na extenzivních jednou ročně sečených lukách a na ekotonech. Nejnižší početnost larev a dospělců byla zaznamenána na zanedbaných lukách. Na těchto biotopech byly početnost dospělců 2 – 5 krát nižší a početnost larev až 25 krát nižší. Výskyt larev byl víceméně úměrný výskytu dospělců. Obdobně jako dospělci lze tedy i larvy považovat za biotopové generalisty. Žerou živné rostliny, které jsou široce rozšířené. Motýli jsou sedentární, nepotřebují investovat energii a riskovat kontakt s predátory během migrací, páření a kladení vajec. Výsledky potvrzují úspěšnou strategii okáče lučního, která mu umožňuje adaptovat se na široké rozpětí biotopů, včetně těch se silným antropickým tlakem. Okáči preferují pravidelně sečené louky a louky sečené jednou ročně jsou pro okáče lučního nejvhodnějším managementem.

Zdroj: 
Kulfan J., Strbova E., Zach P. 2012: Effect of vegetation and management on occurence of larvae and adults of generalist Maniola jurtina L. (Lepidoptera) in meadow habitats. Polish Journal of Ecology 60 (3): 601-609. http://www.pol.j.ecol.cbe-pan.pl/article/ar60_3_16.pdf
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.