Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě

Verze PDF

Areál křečka polního (Cricetus cricetus) sahá od západní Evropy (Holandsko, Belgie, Francie) až po Mongolsko. Za posledních 30 let výrazně poklesla početnost jeho populací v mnoha částech areálu. Tento úbytek je zřetelně viditelný i na našem území. V České republice byla poslední data o rozšíření publikována v polovině 70. let minulého století. V současnosti je křeček polní v ČR chráněn zákonem jako silně ohrožený druh. V západní části jeho areálu rozšíření (Belgie, Holandsko, západní Německo) došlo dokonce k poklesu o více než 99 %. Autoři publikace zkoumali odpověď genetické variability na pokles početnosti populace právě v této oblasti. Současné populace sice nesou podobnou genetickou variabilitu jako historické, výrazný rozdíl je ale v distribuci této variability mezi subpopulacemi.

Využitelné výstupy: 
  • V oblasti Belgie, Nizozemí a západního Německa probíhají intenzivní pokusy o záchranu a posílení populace křečka polního.
  • Jedním z předpokladů úspěšnosti akcí je dostatečná genetická variabilita zbývajících populací, kterou autoři sledovali.
  • Celkem bylo geneticky analyzováno 250 jedinců, z toho 85 jedinců z dotčené populace. Autoři srovnávali genetickou diverzitu 52 odchycených jedinců a 33 vzorků staršího data z muzeí.
  • Celkem byla zkoumána variabilita u 11 mikrosatelitů.
  • U většiny současných populací byla zjištěna absence vzácných alel zjištěných u starších exemplářů z muzeí.
  • Většina současných jedinců je ve všech sledovaných mikrosatelitních úsecích téměř homozygotní.
  • Ze 7 zkoumaných populací lze vytvořit nejméně 5 geneticky odlišných skupin.
  • Celková genetická diverzita je podobná diverzitě historické (před fragmentací populace), jednotlivé současné subpopulace jsou ale geneticky výrazně odlišné a dochází (došlo) následkem genetického driftu a malé velikosti populace k fixaci odlišných alel.
  • Autoři se domnívají, že malá genetická variabilita a vysoká míra homozygozity v jednotlivých subpopulacích může být příčinou menší úspěšnosti záchranných programů, a proto doporučují zvýšení genetické variability výměnou jedinců mezi subpopulacemi nebo umožněním migrace.
Grafické přílohy: 
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Výrazný pokles genetické diverzity křečka polního v západní Evropě
Zdroj: 
La Haye, M. J. J., Neumann, K., & Koelewijn, H. P. (2012). Strong decline of gene diversity in local populations of the highly endangered Common hamster (Cricetus cricetus) in the western part of its European range. Conservation Genetics, 13(2), 311-322.
Zadal: 
Michal Berec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.