Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy

Verze PDF

Autoři otestovali v letech 2005-2009 metodu postupného vypalování a vypásání vřesovišť (sólo i v kombinaci), aby zjistili dopad takového managementu na zachování stromy zarůstajících severoitalských vřesovišť.
Vypalování a vypásání mělo prokazatelný vliv na vývoj vegetace. Obojí s úspěchem likvidovalo nárůst topolu osiky (Populus tremula) a blokovalo jeho další nástup na vřesoviště. Nepříliš časté vypalování mělo pozitivní vliv na nastartování obnovy vřesových porostů. Příliš časté vypalování (jednou za zimu) ale růst inhibovalo. Vypásání kozami se jeví účinné, dokud osiky nedosáhnou „únikové“ velikosti nad 1,5 metru výšky.

Využitelné výstupy: 
  • Před zahájením vlastních managementových opatření byla průměrná (±SE) hustota stromů – topolu osiky (odvozená od součtu jejich výčetní tloušťky na hektar) 22,722 ± 1518 ha-1, respektive 3.1 ± 0.4 m2 ha-1.
  • Kmeny osiky v průměru od 0,5 do 7 centimetrů se podílely na 86 % celkové hustoty dřevin (= celkové výčetní tloušťky na hektar), zbytek připadal na břízu.
  • Průměrná početnost (z hlediska druhového zastoupení na sledovaných vřesovištích) činila pro rod Calluna 42 % ± 2 a pro Molinia 47 % ± 3.
  • Řízené vypalování, zahájené v roce 2005, mělo na svědomí 100 % mortalitu topolu osiky a 96 % mortalitu břízy (a k tomu odpovídající pokles zastoupení jejich výčetní tloušťky na hektar).
  • Jejich následné zmlazení z výmladků mělo za následek dramatické zvýšení jejich počtu – pro osiku 55 000 a pro břízu 138 500 výhonků na hektar. Významná část výmladků byla minimálního průměru (0-0,5 cm).
  • Topol osika zmlazoval po vypálení v 88 % případů a bříza v 97 %.
  • Jedna nevypálená (vypasená) a tři vypálené lokality měly tendence se navracet k původnímu zastoupení průměru (a výčetní tloušťky) stromů na hektar, u lokalit, kde následovalo opakované vypalování, či nastoupil management vypásáním, k obnově původního stavu nedošlo.
  • Řízené vypalování a vypásání (zvláště jejich kombinace) ovlivnilo rozdílně jednotlivé vrstvy porostu vřesoviště a jejich kompetiční dynamiku.
  • Vypalování a následné vypásání pomocí kozích stád maximalizovalo regeneraci vřesoviště. Oheň prokazatelně snížil kompetiční tlak stromů (v krátkém časovém horizontu) indukováním růstu výmladků.
Grafické přílohy: 
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Vypalování vřesovišť funguje, když do díla zapojíte kozy
Zdroj: 
D. Ascoli, M. Lonati, R. Marzano, G. Bovio, A. Cavallero, G. Lombardi, Prescribed burning and browsing to control tree encroachment in southern European heathlands, Forest Ecology and Management 289 (2013), pp.: 69–77
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.