Vypalování bezlesí v CHKO Brdy - pilotní experiment

Verze PDF
Autoři: 

Ondřej Sedláček

Lokalita: 

Bývalá dopadová plocha Jordán, CHKO Brdy

Období sledování: 

2016 a následující roky

Souhrn: 

Vojenské prostory patří v podmínkách současné střední Evropy k biologicky mimořádně cenným územím. Je to dáno zvyšujícím se kontrastem mezi stále unifikovanější běžnou krajinou a pestrou mozaikou stanovišť na místech, kde působí armáda. Různé typy narušování vegetace a půdního povrchu (disturbance) působící s proměnlivou intenzitou, frekvencí a umístěním vedou ve vojenských prostorech ke vzniku a udržování heterogenní mozaiky otevřených biotopů. Pestrost podmínek vytváří prostor pro široké spektrum druhů rostlin a živočichů schopných žít pospolu na relativně malém území, včetně mnoha ochranářsky významných taxonů. Dělostřelecký výcvik v Brdech způsoboval neustálé disturbance, které vedly k udržování otevřených biotopů – především vřesovišť. S výbuchy je totiž nedílně spojen klíčový faktor formující vřesovištní biotopy - oheň.
Činnost armády nám tak poskytla naprosto jedinečný a neplánovaný experiment, který nastínil i možnosti dalšího managementu bezlesí v Brdech. Se zánikem VVP došlo na ploše Jordán a Tok (Brda zůstává vojákům a střelba bude prozatím pokračovat) k eliminaci tohoto fenoménu a chyběly i konkrétní zkušenosti spojené s řízeným vypalováním.
Samotnému experimentálnímu vypalování předcházela důkladná teoretická příprava. Důležitost vypalování v Brdech shrnuje studie zadaná AOPK ČR a vypracovaná autory Sedláčkem, Marhoulem a Duškem (2015). Tato studie shrnuje poznatky z období 2006−2015, během kterého hasiči zasahovali na dopadových plochách v Brdech u 153 požárů. Naprostá většina požárů byly drobné ohně do 1 ha. Naopak rozsáhlé požáry s výměrou překračující 10 ha byly celkem vzácné, avšak na každé ploše alespoň k jedné takové události došlo – na Jordánu jednou, na Brdě pětkrát a na Toku šestkrát. Vůbec největší požáry dosahovaly až okolo 100 ha, k nim došlo opakovaně na ploše Tok a Brda. V letech dřívějších byly požáry ještě mnohem častější a intenzivnější.
Obecně tradované je přesvědčení o škodlivém vlivu požárů na rostliny a hlavně živočichy, pokud k nim dochází v průběhu vegetační sezóny, tedy v době hnízdění ptáků, aktivity plazů či hmyzu atd. Ze studie ovšem vyplývá, že většina požárů, včetně plošně rozsáhlých, byla v Brdech zaznamenána od března do května. Nejvíce požárů vznikalo v dubnu (celkem 37) a květnu (47). Během léta (červenec a srpen) pak proběhlo úplné minimum požárů, což je dáno zřejmě útlumem střeleb. Září je čtvrtým nejčastějším měsícem vzniku požárů, vzniklo jich celkem 17 a nechyběly mezi nimi i 3 rozlehlé ohně. V říjnu a listopadu jsou požáry již velmi vzácné a v prosinci a únoru pak nebyl zaznamenán ani jeden požár.
Tato čísla odhalují, že oheň není v Brdech něčím novým a přes omezenou možnost výzkumu během fungování VVP Jince se biologům podařilo pozorovat řadu pozitivních jevů spojených s požáry na bezlesí. Mezi ty hlavní patří bránění postupnému zarůstání ploch a periodická obnova porostů vřesu. Nesporný je i pozitivní vliv na populace bezobratlých živočichů, plazy nebo ptáky. Kromě výskytu vzácných druhů se zde díky udržování ploch v optimálním stavu díky ohni nachází hustoty populací živočichů naprosto neporovnatelné s okolní zemědělskou krajinou. 
Cíle provedeného pilotního vypalování na ploše Jordán byly následující:
- Zapálit dvě prostorově omezené plochy a sledovat průběh hoření vegetace
- Založit zde trvalé plochy pro pozorování vývoje vegetace a společenstev hmyzu a ptáků
- Spojit vypalování se cvičením profesionálních hasičů a sladit jejich zájmy se zájmem ochrany přírody
- Zajistit dostatečnou bezpečnost při vlastním vypalování, získat konkrétní praktické zkušenosti a vyvodit závěry pro další podobné akce
- Vyvrátit mnohdy neopodstatněné nebo přehnané obavy hasičů, ochranářů i veřejnosti
- Vysvětlit veřejnosti důvody, proč je oheň důležitým managementovým opatřením v Brdech
- Sledovat odezvu laické a odborné veřejnosti
- Sledovat zájem a zpracování tématu médii
- Přispět k posunu debaty o využití ohně v ochraně přírody v ČR po legislativní i praktické stránce

Metodika: 

K založení řízeného požáru došlo na bývalé dopadové ploše Jordán. Vypalování bylo spojeno s rozsáhlým cvičením hasičů, kteří zajišťovali bezpečný průběh akce. Zároveň se seznámili s náročným terénem bývalého VVP a nacvičili si důležité momenty, které mohou být důležité při skutečném požáru v Brdech. V dopadových plochách se rovněž dosud může vyskytovat nevybuchlá munice a i když k výbuchu granátu během požárů nikdy nedošlo, je třeba dbát maximální opatrnosti a preventivních opatření.
K vypálení jsme nakonec vybrali jen dvě malé plošky o celkové rozloze menší než půl hektaru. Tyto plochy jsou ohraničené cestami a bylo tak minimalizováno případné rozšíření požáru. Zároveň se jednalo o plochy, kde proběhlo na jaře 2015 vyřezání náletových dřevin. Ty ale masivně zmlazovaly a bylo tak možné pozorovat vliv požáru na jejich další přežívání. Vzrostlé stromy byly zastoupeny pouze dvěma smrky. Převažovaly porosty vřesu, borůvek a brusinek, místy travnaté plochy.
Akce proběhla 18. 5. 2016. Termín byl vybrán především z důvodu nutné součinnosti hasičů, akce se plánovala přes půl roku a provázelo ji řad těžkostí.  Ze studie Sedláčka a kol. (2016) navíc vyplývá, že konec dubna a květen představovaly období nejčastějšího vzniku požárů při armádních cvičeních.

Výsledky: 

Akce se zúčastnily jednotky HZS Středočeského a Plzeňského kraje, včetně některých dobrovolných sborů. Přítomno bylo asi 180 hasičů, mnoho desítek různých typů hasičských vozů a techniky, včetně tanku a vrtulníku s bambi vakem. Samotného vypalování se ale zúčastnili pouze západočeští hasiči, Středočeši s obavami od akce ustoupili.

Zda dojde k zapálení porostů a provedení managementového opatření nebylo jasné do poslední chvíle. Akci předcházelo několik udání od samozvaných pseudoochranářů. Den před akcí provedla na místě šetření Česká inspekce životního prostředí a seznámila se s projektem i vlastním místem zamýšleného požáru. Neshledala porušení zákona č. 114/1992 Sb. a souhlasila, že plánovaný je pro lokalitu žádoucí. Přesvědčila se, že vypalování je v souladu se schváleným plánem péče. Akci povolila a v zápisu z inspekčního šetření mj. konstatovala: „Ačkoliv se plánovaný zásah jeví bezesporu jako letální pro některé živočichy, potenciálně se zdržující v době požáru na lokalitě, jeho význam spočívá v zachování tohoto cenného biotopu.“ Jinými slovy ČIŽP uznala, že v zájmu zachování a podpory populací může dojít k úhynu jedinců. Věc naprosto běžná třeba při kosení luk, ale u ohně dosud vzbuzující vášně...

Vlastní požár proběhl dle předpokladů, hoření vřesu má svá specifika. Požár je rychlý, spíše povrchový, ale místy s poměrně vysokými plameny. Rychle odeznívá. Drobné doutnající plochy uhasil vrtulník s bambi vakem, hasiči nadále po několik hodin místo požáru monitorovali a dohašovali.

Vrstva popela byla minimální, spíše dominovala obnažená půda. Vyšší dřevinný nálet bříz většinou neshořel, jevil ale známky ožehnutí. Smrky chytly pěkně, ale neshořely až do špičky. V obou plochách zůstaly neshořelé plochy (zhruba 1/5) – především v prohlubních po dopadu granátů a některé plochy s dominancí borůvky a trav.
Situace po několika měsících je velmi příznivá, plocha kypí životem bezobratlých, především blanokřídlých a rovnokřídlých. Vřes postupně zmlazuje, plocha je velmi heterogenní. Zarůstání vegetací je spíše pomalé, což je velmi žádoucí.

Diskuze: 

Hlavním cílem provedení řízeného požáru bylo prolomit dnes již doufejme přežité tabu v ochraně přírody a zároveň sladit zájmy ochrany přírody s cvičením hasičů. Za velmi důležité považujeme to, že obě strany si k sobě našly cestu a vybudovaly si vzájemný respekt. Do té doby neměli hasiči ani nejmenší tušení, že oheň může být pro ochranu přírody prospěšný. Ochranáři se zase seznámili s technikou a postupy profesionálních hasičů.

Silným zážitkem bylo pro nás procházení vyhořelé plochy těsně po požáru. V mezerách mezi kropením vodou z vrtulníku jsme plochu monitorovali a překvapilo nás, jak kypí životem. Mravenci pobíhali po spáleništi ihned, čmeláci dál navštěvovali svá hnízda, život pod kameny zůstal úplně nedotčený.

Asi nejkontroverznějším tématem se tak stal výběr termínu samotného vypálení experimentálních ploch. Polovina května je pro většinu lidí symbolem bujícího jara a množství hnízd a mláďat. K výběru termínu proběhlého experimentu lze shrnout následující. Dopadové plochy v Brdech leží v poměrně vysoké nadmořské výšce (kolem 850 m n. m.). V r. 2016 na Jordánu ležela ještě koncem dubna a v prvních květnových dnech souvislá sněhová pokrývka. V půlce května je zde vegetační a hnízdní sezóna mnohdy v úplném počátku. Dále, v tomto období vznikalo činností armády zdaleka nejvíce požárů, přesto, nebo právě proto byl vliv na populace živočichů jednoznačně pozitivní. Navíc, neexistuje žádný univerzálně nejvhodnější termín. Pokud by docházelo k systematickému vypalování v určitou roční dobu, hrozí systematické ničení např. klidových stadií některých druhů hmyzu. Samozřejmostí je i to, že vypáleno bylo vřesoviště naprosto zanedbatelné rozlohy a vliv na populace celé dopadové plochy lze tedy s jistotou vyloučit.

Na vřesovištích, kde k vypálení proběhlo, bylo zároveň prováděno experimentální měření základních údajů popisujících průběh hoření, jako je rychlost fronty požáru, teplota plamene nebo změna teplotního režimu v půdě. Měření provedl Technický ústav požární ochrany ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

Cílem dalšího průzkumu, který provádí vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, je zjistit, jak požáry ovlivňují vegetaci a vybrané skupiny hmyzu.

Závěr: 

Založením řízeného požáru došlo k prolomení několika významných tabu a důležitým krokem k rutinnímu zavedení tohoto typu managementu v ochraně přírody.
Spolupráce s hasiči byla naprosto bezproblémová, obě strany byly velmi spokojené a doufají v další příležitosti ke společné práci. Hasiči viděli podobný průběh požáru většinou poprvé. Obavy z neřízeného šíření požáru byly neoprávněné, pro podobný typ opatření by postačila dvě hasičská auta, která by jen kontrolovala průběh a dohasila doutnající zbytky požáru. K žádnému výbuchu munice nedošlo.

Ohlas mezi odbornou veřejností, tedy vědci, biology a vzdělanými a osvícenými ochranáři, byl jednoznačně kladný. Nejčastějším dotazem bylo, proč jsme nechali vypálit tak malé plochy. Negativní odezvy jsme se dočkali pouze od samozvaných pseudoochranářů, kteří neznají základní ekologické procesy a nechápou širší souvislosti.

Za naprosto průlomový lze považovat postup ČIŽP. Referenti, kteří udání řešili, zaslouží velkou pochvalu.

Reakce veřejnosti byla dle očekávání velmi různorodá – od negativních postojů až po vyloženě souhlasné a chápající odezvy. Je třeba myslet na to, že nové a alternativní postupy si musí klestit cestu zhruba 10-20 let, než se stanou obecně přijímané a samozřejmé. Začátek dopadl na výbornou.

Zpracování tématu médii bylo až na výjimku perfektní, byly podávány opravdu relevantní informace a managementu byla vyjádřena obecná podpora. I novináři zasluhují pochvalu!

Oheň, stejně jako jiný živel, nebo chcete-li disturbance, sice může způsobit zánik jedinců, ale otvírá prostor pro populace. Pro populace mnohem vzácnějších druhů. Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná. Na tomto principu je příroda bezlesí Brd založena.

Nezbývá než doufat, že se řízené vypalování stane do budoucna legitimním nástrojem v ochraně přírody, a to nejen v Brdech a na bezlesých stanovištích.

ODKAZY
https://www.youtube.com/watch?v=eRMn6Phiphc&feature=youtu.be
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1790111-rizeny-pozar-v-brdech-ma...
http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/bezlesi-v-brdech-podobne-tundre...
http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/hasici-na-jordanu-nacvicovali-r...
http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/david-storch-proto-je-tre...
http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/v-brdech-se-rozhori-rizeny-pozar-...
http://brdy.ochranaprirody.cz/aktuality/co-dal-se-severskou-tundrou-dopa...
http://plzen.idnes.cz/rizeny-pozar-brdy-les-ochrana-prirody-hasici-fni-/...
http://plzen.idnes.cz/ohen-pozar-vresoviste-brdy-ekologie-dv0-/plzen-zpr...
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/V-CHKO-Brdy-probehlo...
http://www.hzscr.cz/clanek/takticke-cviceni-na-dopadove-plose-jordan-v-c...
http://iforum.cuni.cz/IFORUM-15508.html
http://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/rizeny-pozar-v-brdech-napomuze...
http://m.domaci.eurozpravy.cz/ekologie-a-zemedelstvi/155701-hasici-v-brd...
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nejcennejsi-je-v-brdech-bezles...
http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/hori...

Grafické přílohy: 
Vřesoviště na Jordánu jsou unikátní. Potřebují cyklickou obnovu a zbavovat náletu dřevin. Plocha sousedící s vypáleným místem. Foto O. Sedláček (srpen 2016)
Ticho před bouří. Zkušenosti přijeli sbírat jak dobrovolníci z okolí, tak profíci z Německa. Foto O. Sedláček.
Kropení vodou okolí z bambi vaku před zapálením. V pozadí zarůstající vřesoviště na Jordánu. Foto O. Sedláček.
Oheň byl jasně ohraničen cestami. Foto Petr Jan Juračka.
Požár z leteckého pohledu. Foto Petr Jan Juračka.
Čelo postupujícího požáru, hořící vřes. Foto Bohumil Fišer.
Poslední plameny kontroluje velitel hasičů. Foto Bohumil Fišer.
Těsně po požáru – mozaika spáleniště. Foto O. Sedláček.
Zbývá dohasit doutnající ohniska – spíše z časového a preventivního důvodu. Foto O. Sedláček.
Pár minut po požáru. Foto O. Sedláček.
Několik dní po požáru. Zkáza, nebo nová příležitost? Foto Bohumil Fišer.
Několik dní po požáru. Zkáza, nebo nová příležitost? Foto Bohumil Fišer.
Obnova vřesu, tři měsíce po požáru. Foto O. Sedláček.
Počínající sukcese. Břízky jsou mrtvé. Foto O. Sedláček.
Počínající sukcese a různá mozaika shořelých a nedotčených míst. Foto O. Sedláček.
Zadal: 
Simona Poláková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.