Vyčíslení vlivu velikosti zkoumaných ploch na zkreslení závěrů inventarizace

Verze PDF

Existují dva způsoby inventarizace stavu věkovitých lesních porostů: 1) odhad na základě hodnot sledovaných environmentálních indikátorů z velkých reprezentativních ploch a častěji užívané 2) měření indikátorů z menších ploch v rámci porostu. Vznikly dohady, zda tento rozdíl v rozloze nevede k rozdílným hodnotám indikátorů a zkreslení výsledných odhadů. Cílem této práce bylo vnést do těchto dohadů světlo. Autoři v prvním kroku srovnali strukturní indikátory sebrané z reprezentativních ploch rozdílné velikosti a následně definovali nejlepší rozlohu reprezentativní plochy, kde nedojde ke zkreslení závěrů.

Využitelné výstupy: 
  • inventarizací lesa rozumíme popis porostu z hlediska hospodářského využití a v současnosti se dostal do popředí i zásadní aspekt  - environmentální. Inventarizace se provádí měřením indikačních proměnných v rámci dílčích ploch reprezentující inventarizovaný porost (viz Pozn. 1). Tyto dílčí plochy jsou rozmístěny buď v pevném či náhodném pořadí.
  • neexistuje jediná univerzální proměnná, jenž by obsáhla všechny aspekty ekosystémových procesů a funkcí. Při inventarizaci je třeba sledovat celé soubory různých proměnných, které reflektují strukturu a funkce daného porostu. Osoba provádějící inventarizaci lesního porostu musí najít kompromis mezi počtem popisných proměnných (indikátorů) a velikosti reprezentativní ploch.
  • cíle této práce byly následující: 1) porovnání hodnot 4 indikátorů naměřených z různě velkých ploch, a 2) stanovení ideální rozlohy reprezentativní plochy.
  • 4 sledované indikátory byly: objem stávající deponie živé biomasy (rostoucí stromy), počet vzrostlých stromů, celkový objem deponie mrtvého dřeva a počet jednotlivých větších struktur mrtvého dřeva (souše, pařezy, klády).
    • objem deponie živého dřeva (DŽD) je tradiční indikátor reflektující zásobu hospodářsky využitelné suroviny. Zralé porosty mají obecně více využitelného dřeva než dospělé porosty.
    • vzrostlé stromy (PVS) jsou považovány za ukazatel ekosystémových procesů a funkcí - poskytují rozličné mikrohabitaty, zdroj potravy a hnízdních dutin pro široké spektrum organismů.
    • deponie mrtvého dřeva (DMD) tvoří klíčovou zásobárnu živin v ekosystému.
    • souše, pařezy a ležící mrtvé dřevo (PSMD) vytváří další mikrohabitaty, především pro saprofágní a saprofytické organismy.
  • byly vytvořeny mapy zobrazující pozici všech prvků živého a mrtvého dřeva z 1 ha každé zkoumané plochy. V rámci těchto ploch byly spočteny hodnoty jednotlivých indikátorů. Znalost topografie strukturních elementů napříč lokalitami umožnila odhadnout hodnoty 4 zkoumaných indikátorů pro rámec kruhových reprezentativních ploch o poloměru 4,7,10,13,15 a 20 metrů.
  • analýza ukázala, že počet reprezentativních ploch v rámci jednoho inventarizovaného porostu nijak neovlivnil přesnost výsledného odhadu. Nicméně vyšší počet reprezentativní ploch v analýzách vedl k citlivější detekci změn hodnot sledovaných indikátorů - tento aspekt není analýza ploch o různé velikosti schopna dostatečně postihnout.
  • počet reprezentativních ploch potřebných pro přesný odhad hodnoty PVS byl překvapivě malý, naopak odhad PMSD vyžadoval velké množství reprezentativních ploch. Odhad hodnot DŽD A DMD vyžadoval podobný počet ploch.
  • autoři jsou optimističtí k závěru, že ideální velikost reprezentativní plochy se pohybuje okolo 500-700 m2 (což odpovídá poloměru plochy mezi 13 až 15 m). Rozloha inventarizovaného porostu by zároveň neměla přesáhnout rozmezí 3-5 ha.

Pozn. 1. Metody inventarizace lesa se liší mezi jednotlivými státy v závislosti na lesnické tradici. Liší se také cílový aspekt inventarizace - zatímco v ČR jde především o zhodnocení komerčního užitku ze stojícího dřeva, v jiných státech zohledňuje retence uhličitých sloučenin, příspěvek lesa ke stabilitě území vůči klimatickým změnám a řadu ekosystémových funkcí.

Grafické přílohy: 
Zájmové území
Mapa prostorového rozmístění zkoumaných prvků porostu
Hodnoty indikátorů v rámci reprezentativních ploch
Závislost přesnosti odhadu hodnot indikátoru na velikosti reprezentativní plochy
Zdroj: 
Lombardi F., Marchetti M., Corona P., Merlini P., Chirici G., Tognetti R., Burrascano S., Alivernini A., Puletti N. (2015): Quantifying the effect of sampling plot size on the estimation of structural indicators in old-growth forest stands. Forest Ecology and Management 346: 89-97
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.