Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší

Verze PDF

 

Autoři vypracovali jednoduché vyčíslení úspor, zisku, či ztrát plynoucích z důsledků přijetí různě intenzivních opatření v ochraně ovzduší nad Evropou. Konkrétně se zaměřili na důsledky snížení koncentrace prachových polétavých částic PM 2,5 a hladiny ozonu v ovzduší.

 

Analýzy potvrdily, že posílení stávající politiky ochrany ovzduší by dokázalo efektivně snížit zdravotní rizika plynoucí z PM 2,5 a ozonu. Ke snížení koncentrace sledovaných částic by však v delším časovém horizontu (do roku 2050) došlo stejně. Jako přidružené výhody zesílení stávajících opatření se ale jeví především snížení dopadů klimatických změn a zlepšení zdravotního stavu obyvatel.
 

Využitelné výstupy: 

 

Autoři vyhodnotili využitelnost měrných postupů, užitých při kvantifikaci mortality vyplývající ze znečištěného ovzduší. Srovnali celkovou předpokládanou délku života jako celé číslo zkrácené o počet let v důsledku expozice znečištěnému ovzduší (YOLL) ve vztahu k průměrné hodnotě roku života (VOLY) a statisticky odvozené hodnotě vyjádřené jako roční počet úmrtí a předčasných úmrtí (VSL).

 

Zapracován byl scénář REF – situace v roce 2050 bez opatření vztažených ke klimatickým změnám a scénář MIT, vedený jako model s ambiciózní politikou ochrany ovzduší a zaměřený proti klimatickým změnám. Při obou došlo v delším časovém horizontu ke snížení PM 2,5 (v průměru o 68 % oproti hodnotám z roku 2005). Důvodem je snížení koncentrace polutantů v ovzduší v důsledku poklesu zájmu o spalovací motory a snížení počtu zdrojů znečištění.

 

Opatření na zmírnění dopadů klimatických změn jsou primárně zacílena na snižování uhlíkových emisí, ale často také pomáhají redukovat další polutanty – oxidy dusíku, síry, NMVOC´s. Opatření namířená k širšímu zapracování zelených technologií, energetické efektivitě a úspornosti tak nepřímo přispívají i k zlepšení stavu ovzduší.

 

V případě scénáře REF ovlivňuje kvalita ovzduší negativně YOLL 4,6 milionů obyvatel v roce 2005 a milion v roce 2050. V případě zapracování ambicióznějších cílů (MIT) je to v roce 2050 0,3 milionu obyvatel.

 

Podobné uspořádání a vývoj se odráží i u ozonu, kde ale mezi lety 2005-2050 dochází k mírnému zvýšení (o 1%), v důsledku globálního působení, neomezeného hranicemi EU. Nastavené ambiciózní cíle a opatření výrazně snižují počet předčasných úmrtí z ozonu, ze 48 000 (REF) na 7000 (MIT).

 

Zavedení důslednější legislativy v referenčním scénáři snižuje náklady spojené s poškozením zdraví přibližně z 367 miliard (v roce 2005) na 90 miliard (v roce 2050). Přesun k ambicióznějším záměrům v případě MIT pak redukuje náklady o 62 miliard, přibližně na částku 28 miliard (což je spojeno i s benefity pro boj proti klimatu, snížení dopadů o 69 %).

 

Mezi poškození zdraví vyplývající z dlouhodobé expozice PM 2,5 se řadí chronická mortalita (65%), chronická bronchitida (13 %), či omezení pracovní aktivity v důsledku zvýšené nemocnosti (10%).

 

Náklady pro zdravotnictví, plynoucí ze zvýšené nemocnosti obyvatel v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší – vztažené čistě k ozonu -  činí 7% v rámci REF (v roce 2050) a 3% v rámci MIT.
 

Grafické přílohy: 
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Zdroj: 
Schucht, S., Colette, A., Rao, S., Holland, M., Schöpp, W., Kolp, P.,Klimont, Z., Bessagnet, B., Szopa, S.,Vautard, R., Brignon, J.-M., Rouïl, L., Moving towards ambitious climate policies: Monetised health benefits from improved air quality could offset mitigation costs in Europe, Enviromentalscience&policy 50 (2015), pp.: 252 - 269
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.