Výběr biotopu u vodních ptáků na rybnících se strukturovanou rybí obsádkou

Verze PDF

Ryby mohou významně ovlivnit využívání biotopů ptáky, jednak coby kořist, jednak jako konkurenční druhy ve využívání zdrojů. V této studii zkoumali autoři vliv velikostních kategorií kapra obecného (Cyprinus carpio) s dalšími biotickými a abiotickými charakteristikami rybníků na hnízdění vodních ptáků na polopřirozených rybnících, kde byly chovány obsádky různých velikostí. Individuální velikost ryb a faktory, které spolupůsobí s velikostní strukturou rybích populací, jako je početnost obojživelníků a bezobratlých a vodní průhlednost, mohou významně ovlivnit rozšíření významné části ptačího společenstva. Naopak, druhy ptáků silně spjaté s litorální vegetací reagovaly na velikostní kategorie ryb a jejich hustotu málo. Z hlediska managementu představují rozsáhlé rybníky zarostlé litorální vegetací s nižšími velikostními kategoriemi ryb vhodný biotop pro výskyt nejvíce druhů vodních ptáků. Nicméně, i rybníky s většími velikostními kategoriemi ryb mohou být biotopem více druhů vodních ptáků za předpokladu, že zůstane zachováno dostatečně rozsáhlé litorální pásmo.

Využitelné výstupy: 

Ryby mohou významně ovlivnit využívání biotopů ptáky, jednak coby kořist, jednak jako konkurenční druhy ve využívání zdrojů. Rybí společenstva jsou obvykle výrazně strukturovaná vzhledem k velikosti, nicméně dopad na ptačí společenstva zůstává neznámý. V této studii zkoumali autoři vliv velikostních kategorií kapra obecného (Cyprinus carpio) s dalšími biotickými a abiotickými charakteristikami rybníků na hnízdění vodních ptáků na polopřirozených rybnících, kde byly chovány různé obsádky. Věk ryb odpovídal velikostním skupinám. Věk ryb, jejich celková biomasa, početnost obojživelníků a bezobratlých a vzplývavá vegetace nejlépe vysvětlily rozdíly v populační hustotě ptáků mezi rybníky. Početnost živočišné kořisti (jiné než rybí, tj. larvy obojživelníků a bezobratlí) poklesla s rostoucím věkem kapra. Populační hustoty kachen a malých potápek byly silně negativně korelovány s věkem/velikostí ryb. Největší z potápek, potápka roháč (Podiceps cristatus) byla jediným druhem, který preferoval rybníky se středně velkými rybami a jeho výskyt byl pozitivně spjat s celkovou rybí biomasou. Výběr biotopu u bukačů a většiny chřástalovitých byl namísto toho silně ovlivněn pokryvností litorální vegetace.
Z výsledků vyplývá, že vodní ptáci si vybírali prostředí podle dvou klíčů, ačkoli některé preferované proměnné prostředí byly společné oběma skupinám. Výskyt kachen a potápek byl nejvíce ovlivněn dostupností potravy (věk ryb a jejich hustota, početnost obojživelníků a bezobratlých). Bukači a chřástalovití byli pozitivně ovlivněny výskytem litorální vegetace, které slouží jako úkryt, hnízdní biotop i potravní biotop, ale jejich výskyt nebyl korelován s výskytem věkové struktury ryb. Výjimkou byla lyska černá, jejíž výskyt závisel na indexech dostupnosti kořisti. Věk/velikost kapra významně ovlivnila početnosti bezobratlých a obojživelníků. Potenciál predace resp. konkurence ryb byl rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výskyt kachen a potápek. Mladé kachny a potápky malé a rudokrké se živí z velké části bezobratlými a larvami obojživelníků. Proto se tito ptáci mohou vyhýbat rybníkům s vyššími velikostními kategoriemi kaprů. Potápka roháč se ukázala jako nejméně závislá na vodní vegetaci, protože dokáže lovit na otevřených plochách a k hnízdění jí stačí spoře porostlé plochy. Vzhledem k tomu, že biomasa kaprů K1 a K2 byla podobná, a rozdíly v ptačích společenstvech mezi oběma typy rybníků byly výrazné, lze tento rozdíl vysvětlit vlivem velikosti ryby než hustotou obsádky.
Individuální velikost ryb a faktory, které spolupůsobí s velikostní strukturou rybích populací, jako je početnost obojživelníků a bezobratlých a vodní průhlednost, mohou významně ovlivnit rozšíření významné části ptačího společenstva. Naopak, druhy ptáků silně spjaté s litorální vegetací reagovaly na velikostní kategorie ryb a jejich hustotu málo.
Z hlediska managementu představují rozsáhlé rybníky zarostlé litorální vegetací s nižšími velikostními kategoriemi ryb vhodný biotop pro výskyt nejvíce druhů vodních ptáků. Nicméně, i rybníky s většími velikostními kategoriemi ryb mohou být biotopem více druhů vodních ptáků za předpokladu, že zůstane zachováno dostatečně rozsáhlé litorální pásmo. 

Zdroj: 
Kloskowski J., Nieoczym M., Polak M., Pitucha P. 2010: Habitat selection by breeding waterbirds at ponds with size-structured fish populations. Naturwissenschaften 97 (7): 673-682.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.