Vodní potenciál krajiny jako nový indikátor sledování změn krajiny ve velkém měřítku

Verze PDF

Studie zavádí nový indikátor na krajinné úrovni - vodní potenciál krajiny (landscape water potential, LWP). Autoři tvrdí, že LWP například ve srovnání s land use /cover (LULC), tradičně používaným pro analýzy krajiny, lépe vystihuje dlouhodobé změny vodního režimu krajiny.
LWP se odvozuje od potenciální evapotranspirace (PET) krajinného pokryvu, závisí tedy na stanovišti a jeho managementu, čili na biotických podmínkách. LWP je dán poměrem H/L, kde H je plocha části krajiny s vysokým PET a L plocha s nízkým PET. Hodnoty indikátoru jsou stanoveny na základě literatury. LWP je funkčním indikátorem, popisuje toky vody mezi krajinnou a atmosférou a indikuje tak i její narušenost.
Studie se zabývá analýzou území ovlivněného povrchovými doly, silně narušenou krajinou Sokolovska. Pomocí LULC a LWP analyzuje změny, ke kterým došlo mezi lety 1842 a 2010. Indikátory jsou zpětně odvozovány z map stabilního katastru. Změny jsou statisticky průkazné téměř pro všechny kategorie, čemuž se nelze divit, když byla krajina dolováním v podstatě přetvořena. Analýza LULC prokázala, že přibylo zastavěných ploch a lesů, naopak ubylo půdy ležící ladem, sadů, luk, orné půdy a mokřadů. Analýza LWP prokázala rovněž statisticky průkazné změny pro řadu kategorií LWP (které se nekryjí s kategoriemi LULC!). Autoři se podrobně zabývají interpretací jednotlivých změn a různou výpovědní hodnotou indikátorů pro dané typy krajinného pokryvu či kategorie LWP. Na úrovni celku zkoumaného území (210 km2) stoupl LWP z hodnoty 1.3 na hodnotu 1.4., část krajiny tedy z hlediska evapotranspiračního toku snížila svůj potenciál. Tato změna je samozřejmě výsledkem řady protichůdných trendů, které autoři podrobně analyzují.
Autoři navrhují oba koeficienty metodicky sjednotit, což by obnášelo jisté zjednodušení, ale umožnilo provádět řadu analýz krajinného pokryvu a jeho vztahu k evapotranspiraci krajiny. LWP by bylo také třeba ověřovat měřením in situ evapotranspirace a testovat tak jeho použitelnost.

Využitelné výstupy: 

Článek poukazuje na důležité funkční aspekty krajinného pokryvu, které jsou odbornou veřejností i ochranou přírody trvale opomíjeny, částečně díky své obtížné uchopitelnosti. Zásobení malého vodního cyklu evapotranspirací je naprosto zásadní proces pro stabilizaci klimatu a rozsáhlé přetvoření krajiny povrchovými doly jasně dokládá, že byla tato funkce krajiny potlačena. Tato změna představuje typický vedlejší účinek, který se nebere v potaz při rozhodovacích procesech (jako je třeba diskuse o prolomení těžebních limitů hnědého uhlí). Ekologicky orientovaná veřejnost a ochrana přírody, která potřebuje znát a kvantifikovat různé dopady rozsáhlých zásahů do krajiny, se musí ztrátou evapotranspiračního potenciálu krajiny zabývat.

Zdroj: 
Skaloš J., Berchová K., Pokorný J., Sedmidubský T., Pecharová E., Trpáková I. 2014: Landscape water potential as a new indicator for monitoring macrostructural landscape changes. Ecological indicators 36: 80-93.
Zadal: 
David Pithart
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.