Vliv spásání na kvetení rostlin – dlouhodobá studie

Verze PDF

Herbivorní (býložraví) živočichové mohou mít často negativní efekt na růst, reprodukci a přežití rostlin. Omezování v růstu může ovlivnit kvetení rostliny, která se díky tomu není schopná rozmnožit. Pro lepší porozumění vlivu herbivorů na rostliny byla dlouhodobě sledována schopnost vykvést u prvosenky jarní (Primula veris L.) ve dvou experimentálních režimech – spásání a pravidelné kosení. Spásané rostliny byly signifikantně menší než kontrolní rostliny. Dále pravděpodobnost vykvetení a přežití do následující sezóny byla mnohem nižší u spásaných rostlin. Zároveň spásaným rostlinám trvalo déle, než vykvetly, a kvetly méně často. Výsledky naznačují, že pozorovaná redukovaná velikost, způsobená spásáním, neumožňuje rostlinám získat dostatečné množství zdrojů, které by zajistily v dlouhodobém časovém měřítku pravidelné kvetení. 

Využitelné výstupy: 

Kvetení rostlin je zcela závislé na vnitřních (velikost rostliny, věk) i na vnějších (teplota okolí, světlo) podmínkách. U jednoletých rostlin je kvetení spouštěno převážně dostatečnou velikostí rostliny, u víceletých rostlin se jedná o kombinaci více faktorů, jako jsou živiny potřebné pro reprodukci a živiny potřebné pro přežití rostliny do další sezóny. Ztráty způsobené reprodukcí se mohou odrazit na přežití, růstu i reprodukci v příštím roce. V nepříznivých podmínkách prostředí se rostliny rozmnožují i při menší velikosti, protože je zde velká pravděpodobnost, že rostlina by nestačila včas vykvést. Jedním z faktorů, které silně ovlivňují kvetení, je spásání býložravými živočichy. V závislosti na frekvenci a intenzitě spásání dochází ke zmenšení velikosti listů či celé rostliny. Herbivorie nepůsobí jen negativně. Pravidelným okusem dochází k prosvětlení vegetace a tím pádem ke zvýšení fotosyntetické aktivity, čímž může dojít ke kompenzaci ztrát, které jsou rostlině spásáním způsobeny. V této studii se zaměřili na posouzení vlivu dlouhodobého spásání na kvetení prvosenky jarní (Primula veris L.). Prvosenka je víceletá rostlina, rostoucí převážně v půdách chudých na živiny. Byly vybrány dvě obrovské populace prvosenek (více než 10 000 kusů) ve východní části Belgie. Obě dvě studované populace již byly několik desítek let spásané dobytkem. V každé populaci bylo vytyčeno deset pokusných ploch o rozměrech 3 x 3m, pět z nich bylo spásáno, pět vždy na konci reprodukční sezóny koseno. Pokus probíhal deset let. V průběhu experimentu docházelo k měření velikosti květin a listů (bylo vybráno 800 rostlin, 400 nekvetoucích, 400 kvetoucích). Z výsledků vyplývá, že velikost nekvetoucích rostlin byla menší než v případě kvetoucích jedinců. Zároveň byla průkazně menší velikost rostlin na spásaných plochách, přičemž pravděpodobnost vykvetení závisela nejvíce právě na velikosti rostliny. Prvosenky na spásaných plochách také kvetly už při menší velikosti rostliny, což mělo negativní vliv na počet květů i na jejich přežívání do další reprodukční sezóny. Ve spásaných plochách se také vyskytovalo mnohem méně kvetoucích rostlin. Přesto měla semena větší šanci vyklíčit a vyrůst v rostlinu na spásaných plochách, protože zde byla vegetace méně vysoká a hustá, rostliny měly větší přístup ke světlu a byla zde mezi rostlinami menší konkurence o zdroje. 

Grafické přílohy: 
Vliv spásání na kvetení rostlin – dlouhodobá studie
Vliv spásání na kvetení rostlin – dlouhodobá studie
Vliv spásání na kvetení rostlin – dlouhodobá studie
Zdroj: 
Brys R., Shefferson R. P., Jacquemyn H. 2011: Impact of herbivory on flowering behaviour and life history trade-offs in a polycarpic herb: a 10-year experiment. Oecologia 166: 293-303.
Zadal: 
Gabriela Urbánková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.