Vliv různých způsobů ochranného managementu na bazické traviny.

Verze PDF

Nejméně vhodným způsobem ochranného managementu bazických travin je ležení ladem (sukcese je přetvoří v křoviny až les) a vypalování (upřednostňuje jen některé životní formy rostlin). Mulčování a kosení (1× ročně na podzim) má podobný efekt jako nízko-intenzivní spásání. Mulčování může být levnější a snažší variantou (není třeba odvážet pokosenou biomasu). V případě spásání je plocha dynamická, příznivá pro růst různých druhů a forem rostlin, nicméně druhové složení se od kosené a mulčované odlišuje jen minimálně.

Využitelné výstupy: 

Autoři provedli dlouhodobý experiment s různými způsoby managementu bazických, na živiny chudých travnatých ploch. Tato společenstva jsou dnes obzvláště ohrožená fertilizací a intenzivním hospodařením. Plochu přibližně 1 ha rozdělili na 4 části a každou obhospodářovovávali různým způsobem: spásáním (2× ročně, časné a pozdní léto, ovce – nízká intenzita), mulčováním (1× ročně, na podzim), kosením (1× ročně, na podzim) nebo vypalováním (1× ročně, v zimě). Zbytek traviny byl nechán ležet ladem (viz také Tabulka 1). Každoročně, po dobu 25 let, byly zhotovovány fytocenologické snímky.
Autoři sledovali změny následujících vlastností: životní formy (dle Ellenberga), životní cykly a růstové formy rostlin, oddénky, rozšíření, plodivost a množství semen a dobu klíčení. Pro každou z těchto vlastnostní stanovili několik porovnatelných hodnot, viz Tabulka 2. Následně analyzovali rozdíly mezi úseky s různým managementem.
Vývoj hodnot jednotlivých sledovaných vlastností v různých výsečích  v čase shrnuje Obrázek 2. V průběhu celého experimentu docházelo ke změnám charakteru vegetace. Přestože byla celá plocha původně spásána i tak bylo spásání provázenou změnou porostu. Dobře prospívaly hlavně rostliny s přízemní růžicí listů, ale také druhy s výhony, které dobře rekolonizovaly spasená místa.  
Mezi mulčovanou a kosenou výsečí existuje značná podobnost, pravděpodobně proto, že byla vegetace odstraněna ve stejnou roční dobu. Je ovšem zajímavé, že odstranění pokosené biomasy mělo v prvních 25 letech jen minimální vliv na fytocenózu. Druhové složení zůstalo podobné původnímu a v čase se nijak významně nevyvíjelo.
Vypalování i ležení ladem preferovaly geofyty. Vypalování nepoškodilo oddenky a hlízy ukryté pod zemí a odstranilo nadzemní biomasu. Úsek ležící ladem naopak pokryla vrstva mrtvé biomasy, kterou mohly nejlépe prorůst právě geofyty, díky dostatku uskladněné energie. (Což by mělo platit i pro hemikryptofyty, které ale byly méně zastoupené.)
Z pohledu ochrany rostlinného společenstva může kosení a mulčování jednou ročně na podzim představovat vhodnou alternativu k nízko-intenzivnímu spásání. V případě spásání je vegetace dynamičtější a rekolonizace semeny pravděpodobnější, nicméně druhové složení se výrazně neliší od kosených nebo mulčovaných úseků. Podobnost účinku mulčování a kosení je velmi zajímavá z hlediska logistiky a finanční náročnosti ochranného managementu, vzhledem k tomu, že při mulčování není nutné odvážet pokosenou biomasu. Vypalování ani ležení ladem nelze doporučit (obojí vede k znevýhodnění některých životních forem rostlin, výseč ležící ladem sukscesí získává křovinný až lesní charakter).

Grafické přílohy: 
Tabulka 1: Popis použitých metod hospodaření.
Tabulka 2: Seznam sledovaných vlastnostní a jejich hodnot.
Obrázek 1: Hodnoty vlastností v různých výsečích v čase.
Zdroj: 
Kahmen S., Poschlod P., Schreiber K.-F. 2002: Conservation management of calcareous grasslands. Changes in plant species composition and response of functional traits during 25 years. Biological Conservation 104 (3): 319–328.
Zadal: 
Pavel Soukup
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.